(ČB 9/2016) Dne 25. září si budeme připomínat 25. září, kdy se, v roce 1936 v Hodslavicích, narodil evangelický teolog, emeritní synodní senior ČCE, bývalý předseda Ekumenické rady církví v ČSFR, místopředseda vlády a rovněž bývalý senior Moravskoslezského seniorátu bratr farář Josef Hromádka.

Poslechněte si článek:

Jeho studia začala na gymnáziu v Novém Jičíně a úspěšně pokračovala na Komenského bohoslovecké fakultě v Praze. Službu vikáře začal ve sboru ČCE v Ostravě, jako farář, už i s rodinou, pokračoval ve sboru ve Šternberku, v Olomouci a nakonec ve Frýdku-Místku, kde svou farářskou službu v roce 2006 ukončil. Ve funkci seniora pracoval v letech 1978–1981, byl i platným členem ústředního výboru Konference evropských církví. Roky 1981–87 prožil jako náměstek synodního seniora a mezi lety 1987 a 1990 působil jako synodní senior.

V osmdesátých letech Josef Hromádka uskutečnil několik přednáškových cest po amerických univerzitách v New Yorku, Princetonu, Chicagu, Evanstonu a Pitsburghu. Publikuje v teologických časopisech domácích i zahraničních. Velmi si váží švýcarského protestantského teologa Karla Bartha, který vnesl do křesťanské teologie motiv dialogu s moderním světem, a dále pak J. M. Lochmana, učitele na bohoslovecké fakultě v Praze, profesora i rektora univerzity v Basileji, za to, jak dovedl propojit teologický odkaz křesťanství s moderním myšlením člověka.

Po listopadu 1989, v době, kdy jsme mohli po létech nátlaku a tvrdého zacházení svobodně vydechnout, opouští post synodního seniora a stává se místopředsedou vlády národního porozumění pro oblast kultury, vzdělání, zdravotnictví, společenských organizací a církví a také předsedou vládního výboru pro mládež a tělovýchovu.

V této funkci odletěl již v prosinci téhož roku do Říma, kde se setkal s papežem Janem Pavlem II., jehož beatifikace rozvlnila hladinu zájmu světové veřejnosti. Tomuto pastýři, učiteli i vnímavému člověku se tak k hlásání Kristova evangelia stal celý svět největší kazatelnou. A tak ho poznal bratr farář, když ve funkci místopředsedy vlády, po zrychleném diplomatickém jednání, navázal nit diplomatických vztahů mezi Vatikánem a Československem, zpřetrhaných po roce 1948. Jako místopředseda Federální vlády ČSSR Josef Hromádka v nastávajících dnech prováděl první změny v církevně-politických vztazích; dal také odvolat šéfa Státního úřadu pro věci církevní. Pro náš stát, pro naše církve, pro Vatikán to byl signál skutečných změn. Bratr farář dokázal nemožné. Po tolika letech nenávisti, zloby a nactiutrhání farář ČCE v roli vládního zmocněnce a sám Svatý Otec spojili neslučitelné a navázali přátelství.

Bratr farář je neustále činný i v roli důchodce. Během svého působení ve Frýdku-Místku učil na tamním gymnáziu a dodnes pokračuje přednáškami na Univerzitě třetího věku, a to již plných 20 let. Ale nejen to! V olomouckém sboru ČCE, kde je nyní členem, vypomáhá na kazatelně, a když byl sbor bez kazatele, ochotně se staral také o seniorská setkání.

Spolu se svou ženou Janou vychovali dva syny a dceru. Rodina se pěkně rozrostla, Bůh žehnal dětem, vnoučatům i pravnoučatům. Nyní žije Josef Hromádka sám v domě svého syna v Olomouci, jeho věrná družka už spí věčný sen. Je obklopen láskou nejen své rodiny, ale i svého sboru; všichni si ho moc vážíme, máme ho rádi a jsme vděčni Všemohoucímu za jeho život, za službu a za všechno, co jsme od něj mohli přijímat a přijímáme. Za toto všechno Bůh buď veleben. Haleluja!

Marta Palatý, Olomouc