(ČB 5/2016) Byl jsem na témže farářském kurzu jako kolega Martin Tomešek (ČB 4/2016), některé věci jsem vnímal trochu jinak, leč respektuji Martinův odlišný pohled. Zato odmítám nálepkování, kterého se v článku dopouští. Je-li spokojen s četbou knížečky, kterou Pavel Hošek označil jen za brožurku, není třeba doc. Hoškovi hned přisuzovat „zoufalý pocit vlastní nedoceněnosti“
Poslechněte si článek:
(kvůli němuž si té knížečky neváží). A dovětek, že přednášející „nějak zapomněl“, že i sami muslimové vydávají „neuvěřitelné“ brožurky – zajisté, povrchní agitky a brožurky by se našly ještě i v jiných náboženstvích, ale pardon, ono to nějak souvisí s Hoškovým přáním, aby křesťané studovali raději odborné práce?
Dalším terčem je německý salafista Pierre Vogel, který dle přátel Mikuláše Vymětala „má s křesťany dobré vztahy… příjemný člověk.“ Neznám ho, čtu dál, co o něm dodává Martin: „Laskavý čtenář může z internetových odkazů posoudit, jak ,umírněný muslim‘ P. Vogel je. Ve skutečnosti jde totiž o nebezpečného gaunera!“ – Zajisté, z internetu se lze dozvědět i to, že nebezpečný gauner je třeba Martin Tomešek nebo šéfredaktorka ČB nebo já, na to stačí něčí úmysl a pár minut práce. Nějaké přesvědčivější argumenty než plky z internetu by nebyly?
Třetí na řadě: Vladimír Sáňka. „Byl obviněn a jde před soud za ,založení, podporu a propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka‘ – k tomu je zbytečné cokoli dodávat.“ – Ba ne, soud ještě nebyl a obvinit lze kohokoli, kdysi za podvracení republiky, dnes třeba ředitele Diakonie za přípravu teroristického činu; počkal bych na ten soud. A dál: „Když pak p. Sáňka očividně zařadil Pána Ježíše Krista pouze mezi proroky a k tomu dodal, že džihád vůbec neznamená nějaký útočný výboj… prakticky se již nebylo o čem bavit.“ Za sebe mám dojem, že se autor článku s těmi lidmi neměl o čem bavit ještě dřív, než přišli. Jinak by možná panu Sáňkovi nevytýkal, že jsa tázán, odpovídal na otázku, jak islám vnímá Ježíše. Má-li existovat mezináboženský dialog, čemuž se asi nevyhneme, není myslím dobře začínat tím, že už se není o čem bavit. A k pojetí džihádu – útočných výbojů bylo až hanba, i když původně to dle pana Sáňky mělo být jinak. Jenže když se nás křesťanů někdo ptá na křížové výpravy, vypálené kostely a kláštery, inkvizici a upálené čarodějnice, taky se snažíme vysvětlit, že evangelium nás vedlo kapku jinam, než kam to pak došlo.
Nejsem fanda islámu, rozhovorů však ano. Zrovna s panem Sáňkou jsem se při jednom hovoru setkal. Na mnohém bychom se rozhodně neshodli, ale jeho hořký smutek nad šílenostmi typu Islámský stát mu věřím.
Nežádám, aby autor článku sdílel můj pohled. Ale považuju za užitečné tázat se na silné a slabé (dobré a nepřijatelné) stránky toho, s čím se setkáváme. Třeba jiného náboženství. Abychom mu rozuměli a abychom věděli, co tolerujeme a co odmítáme. Už proto, abychom lépe rozuměli sami sobě. A taky aby ti druzí – budou-li o to stát – měli třeba o křesťanství a o našem pojetí jejich víry s kým mluvit.
Jan Keřkovský