(ČB 4/2016) 
Šárka Grauová, portugalistka a překladatelka
Bojím se toho, co se skrývá v člověku. I ve mně.

Věra Roubalová, supervizorka
Nemohu se zbavit strachu, že strach z uprchlíků navozený médii a politiky bude zneužit extrémisty proti demokracii a

Poslechněte si článek:

humanitě. Extrémisté to mohou být jacíkoli – fašističtí, muslimští, křesťanští apod. Podobný strach pravděpodobně cítili moji židovští předkové v době těsně předhitlerovské.

Petr Pazdera Payne, literát a filozof
Je to prazákladní strach, který na sebe bere různé převleky. Být bez strachu znamená být bez představivosti.

Olga Richterová, lingvistka a aktivistka
Že neobstojím. Že něco děsně pokazím a selžu. Pracovně, rodinně, lidsky. Že se – sevřená i těmi perfekcionistickými strachy – křečovitě stáhnu do hájemství osvědčených jistot a postupně zapomenu doopravdy žít.

Daniel Ženatý, synodní senior
Že jsem měl už dávno někam poslat nějaký text nebo odpověď, a vůbec o tom nevím….

Tomáš Pavelka, farář
Strachu z létání. Vždy cestuji s pocitem, že letadlo tak na 50 % nedoletí. Nikdy si nesedám k okénku.

Iva Benešová, redaktorka
Špatně se zbavuji strachu o nejbližší a strachu z neznáma. Ovládnout strach pomáhá víra v Boží zaslíbení, a proto chci věřit v biblické „Neboj se, vždyť já jsem s tebou…“

DaZ