(ČB 11/2015) Proč číst úvahy nad Biblí a modlitby? Nestačí Bibli otevřít a číst si v ní? Nestačí najít si klidné místo, sepnout ruce, zavřít oči a modlit se vlastními slovy za to, co mně leží na srdci? Možná stačí. Ale i v Bibli máme nejednu modlitbu napsanou, konfirmandi se učí, že když Bibli otevřou uprostřed, najdou tam žalmy. Takže modlitby jsou v samém centru Bible.

Brzy se vám dostane do ruky již šestý ročník knížky biblických meditací Zastav se na chvíli.

„V 21. století sedí učedníci u kafe a čtou noviny: drahota, hladomor, zemětřesení, války, rakovina, pandemie, tsunami, terorismus, uprchlíci, xenofobie… Ale o čemsi takovém mluvil Ježíš už tenkrát, když koukali na chrámovou budovu: to přece nejsou znamení konce, to jsou jen znaky toho, že zatím nic nového pod sluncem.“

Autor biblických meditací, farář Jan Keřkovský se umí na biblický text podívat očima dneška. Zve nás ke čtení Bible a propojování – biblických textů mezi sebou navzájem, ale také s námi, se světem, s životem. Například v říjnu budeme číst meditaci na text Izajáše 11. Prorok slibuje, že z pařezu vyraší proutek, vlk si bude hrát s beránkem. Prorok Izajáš i farář Keřkovský se přitom pravděpodobně dívají z okna nebo na televizi a moc důvodů k naději nevidí. Pokusy lidí vybudovat nebo urychlit ráj končí většinou fiaskem. Naděje, že se situace zlepší, je asi tak velká jako pravděpodobnost, že z pařezu vyraší proutek. Ale ono se to stalo. Narodil se Ježíš. „Odsoudil svévoli a pokrytectví a ukázal, jak velikou hodnotu má lidskost – a že je možné se k němu přidat. Dnes je to na nás. Nežádají se po nás žádné hrdinské činy. Stačí pravdivost, milosrdenství a láska po způsobu Pána Krista, toho výhonku z pařezu, jenž je naším Pánem. Protože to hlavní (to nepravděpodobné, co je pravda) čekáme od Boha a pevně věříme, že se dočkáme.“

Krátké texty dávají naději, zvou k následování, vysílají k lidem. Nejsou potřeba hrdinské činy, jen pravdivost, milosrdenství, láska. No, někdy právě toto je hrdinství. Drobné služby, vlídná slova, naděje navzdory náladě většiny….

Modlitby pro hledající
Ve druhé části knížky najdeme modlitby Sylvie Bukowski v českém překladu Ondřeje Macka. Při zpěvu některých písní nebo četbě některých modliteb trochu závidím autorům a říkám si: oni se mají, jejich víra je tak pevná, jasná, rozumí základním teologickým výpovědím… a já pořád hledám…

Farářka Sylvie Bukowski nemá ve všem jasno, hledá v modlitbě. „Dej nám poznat, co jeho smrt znamená pro náš život a co znamená jeho zmrtvýchvstání pro naši smrt,“ prosí v neděli Laetare. Na Velký pátek prosí: „Nedokážeme vůbec pochopit, co tvůj kříž říká o velikosti tvé lásky. Špatně snášíme, jak se v něm zrcadlí náš hřích.“ Modlitby jsou na většinu nedělí církevního roku a na ostatní svátky. Každá je uvedena biblickým veršem.   K zastavení, zamyšlení, pohledu do nebe a do dálky nás zvou v knize také fotografie, jejichž autorkou je Alexandra Jacobea.

Knihu vydává Českobratrská církev evangelická, konkrétně sbor v Nosislavi. Zde je také možno si knihu za 26 korun objednat. Drobný výtěžek z jejího prodeje, stejně jako u předešlých ročníků, jde na Chráněné bydlení Nosislav. Dům už je postaven, zkolaudován, od ledna 2016 bude v provozu. Je potřeba zakoupit ještě ošetřovatelskou vanu, automobil a celou řadu praktických drobností.

Zastavte se na chvíli. Vezměte do ruky knížku, čtěte, rozjímejte, modlete se. Třeba takto: „Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! (2K 6,2) Pane časů, děkujeme ti, že se každé ráno nově potkáváme s tvojí dobrotou. Zbav nás neplodného hloubání o tom, co bylo včera, a pomoz, abychom své životy nezaměřovali na nejisté zítra. Směřuj náš pohled na šance dneška, abychom neminuli to podstatné. Nauč nás nechat se naším časem obohatit a nyní důvěřovat tvé milosti.“

Lenka Ridzoňová