(ČB 9/2015) Poslední červencový den skončilo téměř měsíčním putování skupiny poutníků po cestě mistra Jana Husa z Krakovce do Kostnice. Poutníky po celou dobu doprovázel koňský povoz podobný tomu, který na podzim roku 1414 dovezl za tři týdny do Kostnice i Jana Husa. Téměř před koncem ohrozila pouť a život vozky povozu vážná nehoda. Pádem z povozu se kočí zranil a s vážnými zlomeninami byl hospitalizován v nemocnici. Bohudíky byl již propuštěn do domácího léčení a odvezen do Čech.
Poutníků se všude vlídně ujímali
I přes tuto událost asi pátnáctičlenná skupina pokračovala až do Kostnice, kde byla přivítána na radnici, navštívila Husův dům, katedrálu a Husův kámen, kde byl Hus podle tradice upálen. Zde poutníci také své více než 650 km dlouhé putování zakončili. Ještě předtím zapálili na dlažbě katedrálního chrámu za Jana Husa svíčku, přesně v místě, kde údajně stál ve chvíli, když si vyslechl rozsudek smrti. Učinili tak na přání katolického kněze, kterého na cestě potkali. Pouť měla zřetelný ekumenický charakter. Zúčastnila se jí více než stovka poutníků bez rozdílu vyznání, celý úsek ale prošla jen menší skupina z nich. Na cestě, jak v Čechách, tak v Německu, se setkali s ochotou mnoha lidí, kteří jim poskytli přístřeší nebo i dobré jídlo či basu piv. A ta přišla v úmorném vedru, které velkou část pouti provázelo, víc než vhod. Kromě evangelických kostelů, far či škol šlo často i o katolické farnosti, které poutníkům své prostory otevřely.
O smyslu pouti píše na jiném místě Českého bratra Ivana Řezníčková, která se k pouti připojila na začátku. Já naopak jsem se přidal až na poslední týden, v Ulmu. Zde poutníky začala doprovázet i mušlička, označující svatojakubskou cestu do Compostely, a tak se poutníci přihlásili k tradici, sahající hluboko do středověku. Celou trasu prošli opravdu pešky, nezvolili vlak dokonce ani přes norimberskou městskou aglomeraci, kde za jediný den ušli 45 km. Zpravidla se ale délka denních etap pohybovala mezi 20–30 km. V Norimberku poutníci navštívili také katedrálu, kde Jan Hus kázal.
Možná vznikne vytyčená trasa pouti
Jaké budou plány poutníků v dalších letech, není přesně známo. Možná poputují do Kostnice uctít památku i jednoho z nejvzdělanějších Husových spolupracovníků, mistra Jeronýma Pražského (studoval např. v Oxfordu či na Sorbonně), který byl upálen v květnu 1416. Také si vzali za cíl pomáhat dalším poutníkům, pro které chtějí vytyčit trasu, a z Krakovce do Kostnice tak založit regulérní poutní cestu. K tomuto účelu ustanovili společnost „Svatého“ mistra Jana Husa. Smysl pouti je vysvětlen i na stránkách www.husovapout.cz, kde je vystaveno i velké množství fotografii. Hlavní organizátor Petr Brožek také zdůraznil, že se nejednalo o pouť husitskou, ale husovskou, která chce připomenout odkaz Jana Husa a jeho poslední životní cestu.
Jan Kirschner, foto Lothar H. Hülsmann