(ČB 6/2015)  Na co spravedlnost a odvaha, když je tak jednoduché ignorovat zlo okolo nás… „Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii,“ se riskovat nebál.

Celý jeho příběh objevil student historie na univerzitě v italských Benátkách, Alberto Tronchin. Na pracovišti „Seminario Masaryk“ studoval historii Československa. Náhodné setkání s Weirichovou neteří Helenou mu otevřelo nové možnosti. Diplomová práce přerostla své meze. Rozšířil ji do mnohovrstevnatého textu. Člověk může pomáhat lidem okolo sebe, pokud má nápad a schopnosti jej uskutečnit, ale kolik úsilí stojí každý krok? Ten, kdo riskuje vše, co má, nevyvázne s neporušenou kůží a duší. Karel Weirich žil v době, kdy zuřil celosvětový konflikt, vyvražďování a děsivé koncentrační tábory.

 Alberto Tronchin na stránkách své útlé knížky probere historii Československa a úpadek po nástupu protektorátu. Nacisté se snažili zničit českou inteligenci. Už tenkrát Weirich překládal do italštiny tajné zprávy a posílal je vatikánskému sekretariátu. Židé se snažili emigrovat, příležitosti však ubývaly. Českoslovenští Židé mířili do Palestiny na lodi Pentcho, ale přetížený parník brzy ztroskotal na ostrově Rhodos. Uprchlíci skončili v koncentračním táboře Ferramonti-Tarsia. Weirich se svými spolupracovníky organizoval pomoc z Říma skrze Svatováclavský fond. Posílal peníze Židům, kteří neměli potřebné léky, oblečení, jídlo… Psali mladému novináři dopisy o své situaci. Prosili, jestli by mohl najít jejich příbuzné, děkovali za jakýkoli finanční obnos.

 Karel Weirich nadále burcoval představitele církve, spolupracoval s organizacemi, vedl aktivní odboj. Do koncentračního tábora se sice dostal, ale přežil a našel v Praze svou rodinu. Pracoval znovu jako korespondent v Římě. Po nástupu komunistů k moci se už do Prahy nevrátil, někteří jeho kolegové byli uvězněni. Chtěli ho vyznamenat medailí: řekl, že ji přijme, když ji dají všem řeholníkům, kteří v klášterech Židy ukrývali. O svých činech nikdy moc nemluvil.

Kromě korespondence si můžete pročíst seznamy internovaných, prohlédnout fotografie, falešné průkazy totožnosti. Doslov dojem silného příběhu umocňuje. Odkazy na další literaturu nabízejí nové hledání. Po přečtení se totiž necítíte někde v cíli, potěšeni dobrým koncem. Stojíte na rozcestí, ať už je to knihovna a její fondy, nebo životní rozhodnutí.

Dobrodinci, kteří riskovali život pro záchranu Židů (a sami neměli židovský původ), jsou označováni jako „spravedliví mezi národy“. Tento titul získalo díky komisi při Jad Vašem více než šestnáct tisíc osob. Nečekala na ně zpočátku slavobrána, spíše krutá smrt, přesto si vybrali správně. Každá doba potřebuje své spravedlivé. Kdo bojuje s tím málem, co má, dostane mnohem více přidáno v království nebeském.

Anna Šnoblová

TRONCHIN, Alberto: Spravedlivý riskuje. Praha: Karmelitánské nakladatelství, 2015