(ČB 5/2015) Kdo byl Jan Hus a jaký odkaz nám zanechal, zdůraznila v dubnu čtyřdenní mezinárodní konference. Do Prahy se sjela více než stovka účastníků z celého světa. Promluvili čeští i zahraniční odborníci z řad teologů a historiků.

Ve čtvrtek 9. dubna v podvečer zahájili konferenci synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml a předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr.Při úvodních proslovech přiblížila význam Jana Husa pro svůj osobní život také synodní kurátorka ČCE Lia Valková. „Ovlivňoval mě od dětství. Když mi o něm rodiče vyprávěli, chtěla jsem být jako on – nelhat, mluvit pravdu a stát si za ní. To se pak promítalo do mého života. Husovo jednání mi pomáhalo i v době totality, když jsem čelila posměchu spolužáků za to, že jsem věřící. Tehdy jsem ale také pochopila, že stát si za svou pravdou něco stojí,“ vzpomněla Lia Valková.

Pohledy na Husa se často měnily
Prvním přednášejícím byl Peter Morée, který se věnuje českým náboženským dějinám. Mluvil o vývoji interpretace Jana Husa v průběhu staletí. Zaměřil se například na promítnutí Husa do socialistické ideologie. „Velkou roli tehdy hrál historik a politik Zdeněk Nejedlý. Jana Husa chtěl záměrně popsat jako sekulární osobnost, argumentoval tím, že v patnáctém století musel používat náboženský jazyk, který je potřeba přeložit do jazyka moderního. Tvrdil, že Husa nezajímala ani tolik teologie jako obyčejní lidé. Kdyby Hus žil v Nejedlého době, nebyl by podle něj knězem, ale spíš politikem, který měl velmi blízko ke komunistickým myšlenkám,“ uvedl Peter Morée.

Další přednáškou pokračoval historik a teolog Petr Pabian, který se zaměřil na roli křesťanství v moderní české společnosti. „Před nástupem komunismu bylo devadesát procent obyvatel v českých zemích vychováváno ve víře, čtyřicet procent lidí chodilo pravidelně alespoň jednou měsíčně do kostela. Dnes považuje křesťanskou výchovu dětí za důležitou asi deset procent lidí, do kostela jich chodí pravidelně asi pět procent,“ popsal. Současnou českou společnost označuje jako postkřesťanskou. „Křesťanství je v menšině, ale ateistů je ještě méně. Převládá náboženská lhostejnost. Pokud ale naši společnost označíme za sekulární, je potřeba dodat, že má velmi křesťanskou podobu. Lidé většinou vnímají církve jako potřebné. I ti, kdo nejsou členy církve, od nich očekávají například péči o nemocné a staré nebo o chudé lidi,“ shrnul Petr Pabian.

Hus toužil následovat Krista
Druhý konferenční den se sešli účastníci v sídle Senátu Parlamentu ČR, v hlavním sále Valdštejnského paláce. V těchto historických prostorách pozdravil přítomné nejdříve senátor Petr Šilar, předseda klubu KDU-ČSL, potom místopředsedkyně senátu Miluše Horská, která promluvila o Janu Husovi z perspektivy senátorky, v jejíž gesci jsou otázky vzdělávání. Krátce pozdravil účastníky prorektor Univerzity Karlovy a profesor Husitské teologické fakulty UK Jan Blahoslav Lášek, který položil důraz na to, že pohled na osobnost Jana Husa již nerozděluje společnost, naopak se ukazuje, že jeho myšlenky mohou společnost sjednocovat. Úvodní vstupy uzavřel synodní senior ČCE Joel Ruml. Poděkoval senátorům za vstřícnost a pozvání do důstojných prostor Senátu a vyzdvihl význam mistra Jana Husa pro dnešek a speciálně pro současnou komplikovanou situaci v Evropě.

Kdo byl Jan Hus
V dopoledním bloku zazněly tři přednášky. Život a dílo Jana Husa přiblížil Dušan Coufal, medievalista z Filosofického ústavu Akademie věd ČR. Zaměřil se nejdříve na Husa jako strhujícího kazatele, který chtěl přiblížit věřícím reformní myšlenky, a proto začal psát česky. Tak vznikly první spisy v češtině a spolu s tím nastává také kultivace a úpravy její spisovné verze. Přes působení Husa na univerzitě a pobytu v exilu na venkově popsal Coufal jeho osudy na kostnickém koncilu až k potupné smrti na hranici. Z myšlenkového dědictví rozvedl referent Husovo pojetí pravdy: „V minulosti byla často pravda redukována na spravedlnost a její sociální a morální rozměr, nyní se na základě prací Amedea Molnára a mladších badatelů vrací přesvědčení, že Husovo pojetí pravdy vycházelo z Krista a touhy po jeho následování,“ řekl.

Za neochvějný postoj následovala smrt
Jaký význam má Jan Hus pro dnešní společnost, rozvinula v druhém příspěvku profesorka Masarykovy univerzity v Brně Jana Nechutová. Podle ní byl Hus věrným synem církve, šlo mu o její nápravu, a dnešní katolické věrouce se příliš nevzdálil. „Mýlil se však v odhadu své situace, domníval se, že bude moci svobodně hájit své názory a byl zhoubně tvrdohlavý,“ řekla. K otázce, zda Hus ještě dnes rozděluje společnost, podotkla: „Ne, a pokud nějakou dělicí linii vidíme, je spíše mezi věřícími a nevěřícími, než mezi konfesemi.“

Třetím referentem byl arcibiskup pražský a primas český, kardinál Dominik Duka. Zabýval se Janem Husem v současném českém ekumenickém kontextu. „Tak jako symbolem pražského jara se stal Jan Palach pro svůj odvážný a přitom strašný čin, je ikonou počátků české reformace Jan Hus pro svůj neochvějný postoj, za který zaplatil smrtí na hranici,“ řekl na závěr.

Odpoledne patřilo pohledům na mistra Jana Husa a českou reformaci z různých zemí a církví. Svůj referát přednesli Hee-Kuk Lim, profesor na univerzitě a teologickém semináři v Jižní Koreji, a Michael Parker, farář Presbyterní církve v USA, který momentálně působí na teologickém semináři v Káhiře. Skotská profesorka z edinburské univerzity vyzdvihla dědictví mistra Jana Husa, jež v její vlasti demonstruje příběh Stížného listu stovky českých pánů. Ti protestovali proti upálení mistra Jana Husa na podzim roku 1415. Originál listu se nachází v univerzitní knihovně v Edinburghu. Dále se svými referáty vystoupili maďarský historik Teofil Kovács, italský profesor církevních dějin Lothar Vogel a laické stanovisko představil Švýcar Gaston Dinkel. Poslední příspěvek, v němž se Hus ukázal jako prorok raně protestantského vyprávění, proslovil Burkhard zur Nieden z Německa.

Po náročném konferenčním programu čekal na účastníky ve večerních hodinách koncert pěveckého sboru Naši pěvci v kostele Martin ve zdi. Vyslechli Biblické písně Antonína Dvořáka v úpravě pro pěvecký sbor a úryvky z oratoria Jan Hus Carla Loeweho. V sobotu přednášky pokračovaly, a kdo měl zájem, vydal se na procházku Prahou v Husových stopách. V neděli se mohli zájemci zúčastnit bohoslužeb v pražských sborech nebo jet na výlet do Tábora.

Akci pořádala Českobratrská církev evangelická a Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s Církví československou husitskou.

Jana Vondrová, Daniela Ženatá