(ČB 5/2015) Děláte tábory? Chcete se inspirovat? Zajímá vás, jak je dělají druzí? Dvěma desítkám táborníků z celé církve jsme položili několik otázek. Sešlo se nám 12 odpovědí, do nichž zde můžete nahlédnout.

Na jakých pilířích stojí dobrý tábor? Proč dělat sborové/církevní tábory? Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský? Jak děti nadchnout a zaujmout? Jak by měl vypadat táborový vedoucí? Jak vytvořit tým?

Pavel Freitinger, vedoucí tábora pro starší školní děti na Blažkově
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Na dobře připraveném programu tábora, který děti zaujme; na zapálených a obětavých vedoucích; na šikovné kuchařce; na přiměřeném táborovém zázemí.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Se sborovými tábory nemám zkušenost. Ale seniorátní (či obecně církevní) tábor dává příležitost seznámit se navzájem napříč různými sbory, a toho pak využít při pořádání a organizaci dalších církevních setkání – školky mládeže, sjezdy, brigády apod.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Doufám, že ano. Kdyby přišel do tábora někdo cizí, nezaujatý, tak by snad poznal zaměření tábora prostřednictvím pravidelných pobožností, zpěvu křesťanských písní, modliteb, tematických zamyšlení a rozhovorů, nedělní návštěvou bohoslužeb atd. A snad by tento příchozí nebyl příliš zmaten někdy trochu neuváženým až nevybíravým slovníkem, který je také čas od času mezi chatkami slyšet …
Jak děti nadchnout a zaujmout?
To je občas těžké. Zvláště ty, kteří se dají nadchnout jen obtížně pro cokoliv a z jejichž jednání vyplývá, že se na takovém táboře ocitli vlastně omylem či nedobrovolně. Naštěstí to bývá zanedbatelná menšina účastníků.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
No, to je pro mne taky otázka. Vždycky vybíráme podle toho, kdo je k dispozici, kdo je ochotný a obětavý, má i autoritu mezi dětmi a je empatický. A vždycky to nějak funguje.
Jak vytvořit tým?
Pracovat s ním během celého roku: na podzim se sejít a zhodnotit uplynulý tábor a od zimy do prázdnin dalšího roku připravovat společně tábor další. A při doplnění týmu vedoucích hledat ty, kteří si s ostatními „sednou“.

Jarmila Klapková, z pohledu kuchařky
Já jezdím jen jako kuchařka a program jde dost mimo mě, takže za sebe můžu tak asi říct, že nejlepším pilířem dobrého tábora je kvalitní a chutná strava a osvědčený způsob, jak děti nadchnout, je připravit k obědu buchtičky s krémem.

Martin Fér
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Zajímavý a přiměřeně naplněný program, zaujatí vedoucí, spolupracující děti, pohodové kuchařky. Řazeno od konce. Také tábořiště je důležité, ale s tím předchozím se dá asi udělat dobrý tábor kdekoli.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Protože nás to baví? Bez tábora by mi ve sboru něco chybělo. Protože je príma být s dětmi nejen na náboženství, kde se pořád něco „učíme“. Protože je príma být také nějakou dobu všichni společně a poznávat se, vytvářet partu. Protože se dají pozvat i ti, se kterými se během roku moc nevidíme. Protože se (nejen) mládež může zapojit do nějaké práce ve sboru.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
V našem případě vnějšně tím, že ještě držíme dopolední „duchovní“ či biblické programy, zpíváme. Jestli i atmosférou, v to doufám, ale nedovedu posoudit a srovnat s jinými.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
To kdybych věděl. A jak které. Překvapením. Neotřelým nápadem. Často se to podaří nějakou úplně obyčejnou kravinou. Kouzlo okamžiku. Anebo poctivě a detailně vypracovanou a domyšlenou (celotáborovou) hrou.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Pokud máte na výběr, tak třeba: pracovitý, zkušený, zodpovědný, nápaditý, spolupracující, zaujatý, trochu praštěný, s láskou a porozuměním k dětem, vidí kolem sebe práci, improvizuje, umí utěšovat, ohánět se sekerkou, vázat uzly a Zapletala nosí v hlavě (ideálně všechny díly). Protože ovšem ve sborech takových Jestřábů většinou moc nemáme, tak postačí, když se tyto vlastnosti nějak poskládají u všech vedoucích dohromady (v Zapletalovi stačí umět listovat). Minimální základ bych viděl v ochotě být na táboře s dětmi a pro děti a umět vycházet s lidmi. Záleží také na typu tábora, počtu dětí.
Jak vytvořit tým?
Zase bych viděl rozdíl mezi ideálem a možnostmi. Většinou je to tak, že jako vedoucí jede mládež nebo nějaká parta, která spolu funguje i během roku či dlouhodobě. Pak je tým jakžtakž funkční, mohou být sehraní. Někdy je ovšem skupina poskládaná z lidí, kteří spolu pravidelně nejsou. Asi by to chtělo nějaká přípravná a týmotvorná setkání, ale to je zase ten ideál. Alespoň by tedy mělo být pár setkání s přípravou. Minimálně musí být předem, pokud možno do detailu, jasné, kdo a kdy má za co zodpovědnost, aby pak jeden nečekal, že něco udělá ten druhý. Na táboře se pak pravidelně setkávat, aby všichni vedoucí věděli, co se děje a bude dít a kdo co má dělat. Nebát se probrat situaci, když se šíří dusno.

Miki Erdinger
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Napadají mě dva hlavní. Jednak na dobré, zodpovědné a společně motivované partě vedoucích, kteří berou tábor ne jako svoje osobní volno, ale jako čas, který chtějí věnovat dětem a přitom se necítit jako v práci. A dále pak na vyváženém programu, jehož cílem není zabavit děti o prázdninách, ale předat dětem určité hodnoty, případně seznámit je s nějakým příběhem.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Protože tábor je ideálním prostorem, kdy lze intenzivně pracovat s dětmi, nebo mládeží. Sborový tábor může být jednak vyvrcholením celoroční práce v náboženství, nebo nedělní škole a zároveň nástrojem pro upevnění vztahů mezi dětmi/mládeží a vedoucími pro celoroční práci následující. Na táborech poznáme děti, jak se chovají v extrémních situacích, daleko od rodičů a potom se s nimi lépe pracuje a lépe se nám plní naše cíle.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Nejsem zastánce „evangelizačních“ táborů, kde je křesťanství hlavní náplní tábora, případně prohloubení víry cílem tábora. Ale považuji za vhodné, aby křesťanské tábory nesly prvky běžného života křesťana. Zejména mám na mysli křesťanské rituály jako modlitba před jídlem, před spaním, v případě neděle společné bohoslužby, krátké ranní či večerní pobožnosti apod. A také by měl být kladen důraz na dobré mezilidské vztahy, lásku k druhým, odpuštění, omluvu apod. Takto budou tábory otevřené a akceptovatelné i pro lidi mimo církve. Ukážeme tím zároveň vlídnou tvář běžného života křesťana a děti se naučí žít jako křesťané.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Řekl bych, že zájmem o ně samé. Někdy je to dobrá hra, někdy akční příběh, jindy chvíle, kdy jsme s nimi. Každý dětský věk vyžaduje jiné formy zaujetí, ale pokud jsme věrohodní, je vidět, že i nás daná věc baví, pak se děti nadchnou také. Naše nadšení je přenositelné na děti.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Myslím, že je úplně jedno, jak vedoucí vypadá, i když pro některé rodiče je při předávání dítěte určitá konformita vzhledu výhodou 🙂  Pokud jde o jeho „profesní“ vybavenost, pak myslím, že by měl být upřímný, vědět proč takovou práci dělá, musí být zodpovědný, být ochoten ubrat ze své pohodlnosti, umět naslouchat druhým a mít týmového ducha.
Jak vytvořit tým?
Mám zkušenost, že na dobrý tým je třeba být trpělivý v čase. Každý tým se musí trochu sehrát, oťukat, naučit se spolupracovat, případně odhalit své slabiny či slabé články. A to lze trénovat nejen na táborech, ale i při společných akcích v průběhu roku. Je dobré kombinovat různé věky, pohlaví i profesní zaměření. Ze zkušenosti vím, že dobrými vedoucími jsou ti, kteří sami byli dětmi na táborech, případně byli dětmi, které jsme v minulých letech měli přímo na našich táborech. Mezi nimi najdeme mnohdy schopné a nadšené členy týmu, kteří Váš tábor mají rádi a je pro ně srdcovou záležitostí.

Marek Zikmund
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Dobré místo pro tábor. Dobří vedoucí. Dobrá příprava. Dobrý program. Nad tím vším dobrý Bůh.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Děti se na táboře více poznají, jejich kamarádství získá „outdoor“ rozměr díky společným zážitkům, které v samotných prostorách kostela či fary jen tak nezískají. Podobně to platí u vztahu mezi vedoucími a dětmi. Je to dobrá misijní příležitost pozvat kamarády z necírkevního prostředí. Vedle toho je tábor skvělým místem k propojení duchovních, táborových, společenských, sportovních i vcelku ujetých programů, které se doplňují a ukazují život víry nádherně pestrý a zasazený do běžného života.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Už v přihlášce je uvedeno, že jde o křesťanský tábor. Při jeho průběhu zpíváme před každým jídlem jako projev vděčnosti, dopoledne a večer jsou biblické programy se zpíváním, někdy celotáborová hra má biblické téma. Máme snahu, aby evangelium, ke kterému se hlásíme, si děti mohly prakticky „ohmatat“: férovost, spolupráce, pomoc slabším, umět se podělit, omluvit, umět se přemáhat, když se mi třeba zrovna nechce být službou v kuchyni.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Dobře předem připraveným programem, ale i vydařenou improvizací. Mám zkušenost, že děti upřednostňují víc společných a organizovaných aktivit, než příliš volného času. Samozřejmě rády berou, když je s vedoucími zábava a když si můžou i vůči svému faráři dovolit něco, co jindy dost dobře nejde.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Sám určitě nejsem prototyp ideálního vedoucího. Optimální je, když člověk dozraje do role vedoucího vlastními tábornickými zkušenostmi, jeho každodenní víra v Boha je přesvědčivá a věrohodná. Je odpovědný, schopný spolupracovat s druhými, má autoritu u dětí, nejde vždy dětem na ruku, ale je otevřený pro nápady dětí, neodmítá hned jejich na první dojem praštěné nápady, rozhovory s nimi a sdílení.
Jak vytvořit tým?
Při našich táborech jsme tým skládali z rodičů táborníků a z mládeže, vždy šlo o členy sboru. Celkově je lepší, když se rodiče na táboře nevyskytují, na druhou stranu to byla možnost, aby část „třicátníků“ spolu strávila týden. Hezké je, že jde o členy sboru, kteří takovým akcím fandí a dávají jim „sborovou“ podobu. Navzájem se známe a víme, čím kdo může přispět.
Na závěr velký dík všem táborovým vedoucím a pomocníkům (obecně), kteří jdou s kůží na trh, mnohdy čerpající dovolenou, uvědomující si hloubku této služby, která není jenom vyčerpanost a nevyspání z probdělých nocí při přípravách, ale i radost, sounáležitost, legrace, vděčnost za každodenní Boží ochranu a provázení.

Petra Šlapánková
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Základem jsou vedoucí, kteří spolu umějí komunikovat a spolupracovat, vědí, co se od nich očekává, a jsou spolehliví. Poté na tématu a svědomité přípravě, včetně schopnosti být připravený na neočekávané situace. A pak především na dětech, které pojedou 🙂
 
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Je to skvělá příležitost se s dětmi (účastníky), ale i faráři, sestrami a bratry lépe poznat. Poznáme se v jiném světle, za jiných podmínek. Panuje uvolněnější, důvěrnější atmosféra, při níž zastáváme jinou roli, a díky tomu dochází k pochopení druhých, k utužení kolektivu.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Podle mého je to prostor pro společné prožívání víry. Každý máme ze své rodiny zavedený nějaký rituál: modlíme se před jídlem, máme společné čtení před večeří a jiné. Na táboře to je tak nějak silnější. Tam společně hrajeme hry, velmi často mezi sebou soutěžíme, občas si i ublížíme, zažijeme společně legraci, radost ze zdolání nějaké překážky, a právě toto všechno se nám ještě „spojí“ při společných táborových rituálech: při pobožnostech, jídlech, modlitbách.
Mohu-li srovnat tábory takzvaně křesťanské a tábory dělané mimo církev, ve většině bývá rozdíl v celkové atmosféře. V obyčejné radosti být pospolu.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
To je složitá otázka, ale řekla bych svým nadšením a zaujetím. Svou opravdovostí.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Člověk do nepohody, co si ví rady. A umí si ze sebe udělat legraci.
Jak vytvořit tým?
Najít podobně stavěné nadšence, kteří budou ochotni strávit svůj čas nad přípravou. Odměnou jim bude radost ze společného týdne s dětmi.

Pavla Queisnerová
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Funkční zázemí, empatičtí, spravedliví a nadšení vedoucí, hlavní vedoucí, zdravotník, farář, kytarista, muž pro všechno a dobrá kuchyně. Při dlouhotrvajícím nepříznivém počasí či v jiných krizových situacích + 1000% procent všeho více. Ale bez Boží přítomnosti by to vše bylo k ničemu.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
A proč ne? Děti jsou spolu, poznají dospělé ze sboru, zažijí věci, které se v neděli nestihnou. Když je dětí ve sboru málo a přizvou se děti z okolí, tak vidí, že nejsou sami, kdo chodí do kostela, zpívají a modlí se. To je v určitém věku potřeba, že nejsem sám, jediný, že je nás víc.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
No, to taky nevím. Ale věřím, že je to v duchu tábora. Že není šikana, vysmívání, každý má své místo, o každém se ví, nikdo není opuštěný.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Samozřejmě velmi dobře připravit program tábora. A mít v záloze i rezervní program kvůli počasí. Za tímto programem musí všichni dospělí stát a být při jednotlivých hrách nadšeni a hrát jako o život. Optimismus je nakažlivý a pubertu frekventantů je třeba vydržet, ostatně i my jsme byli kolikrát na pár facek a je to víceméně za námi.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
180 cm vysoký, sportovní, hrající na kytaru. S psychologickým výcvikem, aby si věděl rady v krizových situacích. Přiměřeně pečovatelský typ. Zase aby nebylo na marodce stále obsazeno a děti mohly být samostatné. Při rozdělování nočních hlídek by měl být dobrým manažerem, stejně tak při obsazování služeb v kuchyni. Dobrý pedagog. Při vysvětlování her postupovat didakticky, aby pochopili všichni hned. Spravedlivý, nejlépe s očima všude, když nemůže být sám u všeho. Empatický, obzvlášť večer při ukládání do spacáků a v druhé polovině tábora, kdy se začíná víc stýskat. A samozřejmě důsledný a trpělivý. Nedělat věci za děti, ale ukázat,  jak na to. Nechat prostor na splnění úkolu. Tkaničky nezavazovat, nebo jen poprvé a dítě to naučit. Stejně tak škrabání brambor, uklízení v tee-pee a další věci… A taky by měl mít dobré srdce.
Jak vytvořit tým?
Tým vedoucích: je dobré jet s lidmi, které aspoň trochu známe a víme, co můžeme očekávat. I když krize může přijít. Pak najít společnou řeč, protože tam nejsme sami za sebe, ale kvůli dětem.
Tým celého tábora: je třeba spolu mluvit, všímat si všech kolem sebe i těch nejmenších a nejtišších dětí.

Jakub Hála
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Mám zato, že stojí v první řadě na teamu vedoucích a na tom, co chtějí a dokážou dětem předat.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Je to tvorba společenství. Sice to zní jako klišé, ale je to prostě tak. Je to i pozvánka do sboru. Můžeme ukázat, že sbor neznamená sejití se pár starších lidí jednou za týden v neděli v kostele.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Dle mého názoru by se to mělo projevovat v druhém plánu. V první řadě by to měla být pro děti zábava a pocit přijetí. To, co je obsahem evangelijního poselství, by si měly děti uvědomovat až jakoby zpětně. Tím chci říci, že nejsem přítel táborů, kdy je dětem od rána do večera vštěpována znalost Bible a „křesťanství“…
Jak děti nadchnout a zaujmout?
To nevím. Vždycky doufám, že se to nějak podaří. Je to v jiných rukou.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Když do toho vnese ještě něco navíc. Něco, co předává dětem i když zrovna neběhá po lese, ale třeba jen sedí a povídá před chatkou.
Jak vytvořit tým?
Také nevím. Také doufám. Oslovuji lidi, o kterých vím, že budou přínosem a že vydrží moji přítomnost. O kterých vím, že si nebudeme vadit a že zvládneme spolu po dobu tábora pracovat.

David Balcar
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Hezké místo vzdálené od civilizace, dobrá parta, zřetelné a zároveň laskavé vedení, ochota a důvěra mezi vedoucími.
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Protože se tam leccos z obsahů víry prožije mnohem intenzivněji než při občasných setkáních ve sborových prostorách.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Zpívají se křesťanské písně, čtou se biblické příběhy, inscenují se a zapojují do her. Je prostor pro rozhovory, jedinec tam má svou váhu a nesplyne v davu.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Vlastním nadšením a zaujetím.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Měl by být schopný si udělat ze sebe legraci a věnovat se něčemu, co může vypadat úplně zbytečně, ale v táborovém program to sehraje roli.

Jan Kačer
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Prostředí (tábořiště), přípravy/plánování tábora, motivace organizátorů (vedoucích).
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Pro organizátory tábora je příjemné mít krytá záda od organizace. Ať už jde o církev, sbor nebo dům dětí a mládeže. Organizátoři pak mají (v ideálním případě) méně starostí a víc možností, jak udělat tábor přínosným.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
A o kterém táboře je tu řeč?
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Nejlépe vlastním příkladem. Pokud sami vedoucí neuvěří tomu, že jsou součástí táborového příběhu a nevklouznou do svojí role, těžko to pak očekávat od dětí. Samozřejmě je důležité volit přiměřené aktivity, tedy takové, od kterých lze očekávat, že mohou nadchnout a zaujmout.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Z obecného pohledu se jako žádoucí jeví nadšení/motivace, tedy chuť být táborový vedoucí a zároveň ochota něco pro to udělat. Všechno ostatní už závisí na konkrétním týmu vedoucích, případně specifičnosti toho kterého tábora.
Jak vytvořit tým?
Táborový tým je třeba postavit tak, aby odpovídal koncepci celého tábora a jeho možnostem. To může ovlivnit, jak moc jsou důležité praktické schopnosti (zdravotní kurz, řidičský průkaz, kuchařské dovednosti, diplomatická komunikace se zřizujícími orgány a právnickými osobami). Myslím ale, že v drtivé většině případů, se složení táborového týmu odvíjí od sociálních vazeb organizátora (organizátorů), který tým skládá dohromady. Pokud nemá z čeho vybírat, tak jsou schopnosti jednotlivých členů týmu druhořadé.
Při skládání týmu považuji za vhodné dodržovat vyrovnanou koedukaci a rozmanitost, a to ve všech směrech (věk, pracovní/studijní zaměření, rodiště, zkušenosti v práci s dětmi a mládeží). Je sice možné, že bude docházet k určitým názorovým konfliktům, ale zvyšuje to šance na vytvoření zajímavého/různorodého programu.

Anna Lavická
Na jakých pilířích stojí dobrý tábor?
Osvědčily se nám pilíře sborové práce s dětmi. Stačí skupinka dětí z „nábožka“ a na ně se pak postupně „nabalují“ další. Taky si nedovedu představit, že by tábor mohl pevně stát bez přátelských a důvěryplných vztahů mezi vedoucími. Důležitá je pro nás také mezisborová spolupráce, pořádáme už několik let tábory společně s kolegou ze sousedního sboru. A nesmím zapomenout na dobré personální obsazení kuchyně. To je skoro poloviční záruka úspěšného tábora!
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
Prohlubuje se tím vztah dětí a mládežníků ke sboru a taky k sobě navzájem, když něco společně zažijí. V katechetické práci pak společné zážitky slouží jako „pojivo“. Vnímám pořádání táborů jako jednu z mála přirozených misijních akcí pro děti a mládež; tábor je prostředí, kam lze docela dobře pozvat i necírkevní kamarády. Mám také zkušenost, že už jenom tím, jak tábor funguje, jaká je tam atmosféra, se „vydává křesťanské svědectví“. Před dvěma lety, na táboře v Malíkovicích u Slaného, začaly děcka celkem spontánně uklízet trochu zpustlou zahradu kolem staré školy, kde jsme byli ubytováni. Kolem chodili místní lidé i chalupáři a ptali se dětí: „Prosím vás, co vy jste za tábor? Tohle ještě nikoho z těch, co sem jezdí, nenapadlo, že by tady mohli něco udělat.“ A děcka říkaly: „My jsme evangelický tábor.“ 🙂 Během tábora máme ranní a večerní pobožnosti a v neděli se účastníme bohoslužeb v nejbližším sboru. Jednou jsme neměli evangelický kostel „na dosah“, tak jsme si domluvili propůjčení místního katolického kostelíka pro své každodenní pobožnosti i pro nedělní bohoslužby. Na tuto táborovou „ekumenickou epizodu“ jsem obzvlášť hrdá 🙂
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Důležité je, myslím dobře zvolené téma. Většinou vybíráme z Bible (v posledních letech: Daniel, Soudcové, Cesty ap. Pavla), ale nebráníme se ani „spřáteleným“ tématům (vloni podle knihy „Daleká cesta za domovem“, letos plánujeme husity).
Dále je to dobře připravený doprovodný program. Osvědčuje se nám provázanost probíraných příběhů s ostatními aktivitami. Oblíbené je čtení na dobrou noc. A veselé bývá také promítání fotek z minulého tábora.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
To přesně nevím, jak by měl vypadat. Ti naši jsou obvykle sboroví mládežníci, popřípadě jejich přátelé ze seniorátu a občas kamarádi třeba ze školy (ne vždy s církevní příslušností).
Co u vedoucího oceňuji především: je ochotný věnovat týden svého prázdninového času a předtím se podílet na přípravě táborového programu. Má svou „parketu“, o kterou se stará. Neříká: „to neumím, to mě nebaví“, ale dává k dispozici své obdarování: co umí a co ho baví. Vždycky s úžasem pozoruju, jak se dokáží výborně doplňovat. Táborový vedoucí jede na tábor kvůli dětem, nejen kvůli mládežnické partě. Je ochotný připravit si pobožnost nebo vypomoct v kuchyni. Všímá si dětí, přátelsky s nimi komunikuje. Po proklábosené noci s ostatními mládežníky nedává najevo svou ospalost a normálně funguje 🙂
Jak vytvořit tým?
Mám dobrou zkušenost, že základem týmu je parta, která se během roku normálně schází na mládeži. Před vlastním táborovým pobytem míváme několik přípravných schůzek. Vedoucí jsou rozděleni na starší (nad 18 let, mají na starosti vedení skupinky) a mladší (nad 15 let, říkáme jim „podržtašky“) Každá skupinka má obvykle dva starší a dva mladší vedoucí. Po večerce, když uložíme děti, scházíme se k programové poradě na další den. Oceňuji na mládežnických vedoucích, že respektují nás tři hlavní vedoucí, což jsme můj muž Tomáš, já a kolega Honza Plecháček, ale zároveň přinášejí i vlastní nápady a názory. Stmelovacím prvkem týmu bývají večerní „nájezdy“ na kuchyň a společná likvidace všeho, co je kuchařkami dáno k dispozici.

Jan Keřkovský
Proč dělat sborové/církevní tábory?
Třeba proto, aby se jejich účastníci seznámili, víc poznali, leccos zažili a měli společné zážitky a pak vzpomínky, jež je sbližují. Protože jen na výuce (sebevznešenějších témat) se společenství budovat nedá. Ti lidé by se měli rádi vidět a k tomu by tábory mohl napomoci.
Projevuje se nějak, že je tábor křesťanský?
V našem případě se to projevuje hlavně tím, že děti jsou z křesťanských rodin. A že jsou na táboře pobožnosti a hodně se zpívá (ze Svítá). A některé roky vybereme i křesťanské téma.
Jak děti nadchnout a zaujmout?
Dost podstatné je, aby to bavilo i vedoucí a aby tábor pro děti podnikli rádi. Nemají za to žádný honorář a moc si jejich práce vážím. Taky by měli mít rádi děti. Pak už je to podstatně snazší nadchnout a zaujmout.
Jak by měl vypadat táborový vedoucí?
Měl by mít rád děti, mělo by ho bavit s nimi pracovat, měl by být dostatečně odpovědný. Mělo by být možné mu děti svěřit, měl by být schopen přežít v táborových podmínkách a měl by být použitelný pro týmovou práci.
Jak vytvořit tým?
Recept nemám. Každý z vedoucích by měl být schopen bez většího ujímání spolupracovat po celou dobu s těmi ostatními, a to i ve stresových situacích, které děti nepochybně dřív či později připraví. Nemůže jet zkrátka jako vedoucí úplně každý, kdo má chuť, čas a zájem, neumí-li se podřídit potřebám týmu. Vyjde to trochu najevo už při přípravě tábora. Je vidět, kdo se s kým „nemusí.“ A v tu chvíli se s tím ještě dá něco dělat.