(ČB 1/2015) V úvodním díle seriálu o moderní architektuře byla vyjmenována většina secesních kostelů na našem území. Ve výčtu ale chyběl kostel sv. Václava v areálu psychiatrické léčebny v Bohnicích nebo evangelický kostel v Hradci Králové.

Vznik kostela v Hradci má také souvislost s architektem Otto Bartningem, jehož dílo na českém území bylo tématem prosincového článku.Bartning na přání švýcarských donátorů nakreslil plány pro kostel. Návrhů na novostavbu bylo více, včetně projektu slavného funkcionalistického architekta Josefa Gočára, který v Hradci realizoval staveb více. Oba architekti ale se svými návrhy neuspěli a hradečtí dali přednost jednodušší a levnější stavbě Oldřicha Lisky. Liska navrhoval i kubistický kostel v Pečkách, o kterém již také byla řeč. Švýcaři byli nejdříve s rozhodnutím hradeckých nespokojeni i proto, že mu předcházelo několikaleté protahování a odmítnutí více návrhů. Nakonec ale s návrhem architekta Lisky souhlasili a darovali na kostel 35 tisíc franků, což byla více než polovina investičních nákladů (60 tisíc korun). Nový kostel byl postaven s věží, jak si donátoři přáli. Její zastřešení má připomínat husitskou helmici s palcátem. Liska opustil symetrickou dispozici a k chrámové lodi s věží navrhl i menší objekt se sborovým zázemím a bytem faráře. Stavba byla dokončena v roce 1912 a během celého jubilejního roku 2012 si hradečtí evangelíci celou řadou událostí toto výročí připomínali. Podle faráře Štěpána Brodského se především snažili seznámit s přítomností evangelíků ve městě širší veřejnost.

Interiér a lidé v kostele
Interiér kostela si udržuje pozdně secesní charakter a za sto let došlo jen k minimálním úpravám. Byl vyměněn lustr, změnil se prospekt varhan, zmizela zdobná malba a kostel byl barevně upraven dle návrhu Miroslava Rady. Podle Brodského z jeho návrhu již ale nebyla realizována plánovaná plastika za kazatelnou. Krásná jsou secesní světla i další ornamenty a doplňky v kostele. V době druhé světové války dosáhl počet členů sboru takového počtu (3355 duší), že na podnět faráře J. A. Pellara se zvažovalo zrcadlové rozšíření kostela o druhou chrámovou loď. Za války bylo v Hradci soustředěno více obyvatelstva a atmosféra strachu zřejmě přiváděla do kostela více lidí, myslí si farář Brodský. Po válce ale počet členů rychle poklesl a k zdvojení kostela nedošlo. Dnes do kostela s kapacitou 180 míst chodí mimo sváteční bohoslužby maximálně stovka věřících a evidováno je 535 členů. V Hradci Králové se za 100 let vystřídalo jen pět farářů, kromě dvou již zmiňovaných Pavel Otter a známí autoři teologických a biblických publikaci Adolf Novotný a Štěpán Šoltész.

Příjemné zázemí a okénko, které zve na návštěvu
Kostel má příjemné komunitní zázemí, které prošlo citlivou rekonstrukcí, včetně vkusné klubovny ve sklepě. Pěkně upraveno je i okolí kostela a fary, kde návštěvníka zaujme hrací prvek pro děti připomínající Noemovu archu. Důmyslná jsou kruhová secesní okna. Z jednoho, ve farářské kanceláři, má farář velmi dobrý výhled na příchozí, zejména ty většího vzrůstu. Nezapomeňte se tedy v Hradci zastavit a na okénko zaťukat.

Jan Kirschner, foto: sborový archiv