(ČB 1/2015) Na samém jižním okraji Brněnského seniorátu, zcela na hranici s Rakouskem, je situováno území sboru Hrabětice. Původní obyvatelé této oblasti byli moravští Němci a Chorvati. Po II. světové válce, kdy byli násilně vysídleni, se do pustých vesnic stěhovali reemigranti z Bulharska, Maďarska a Rumunska – Slováci, evangelíci augšpurského vyznání. Vraceli se s nadějí do země svých otců, domov však našli nikoliv na Slovensku, nýbrž na jižní Moravě. Opět se stali jazykovou, a nadto i náboženskou menšinou.

Snahy o získání slovenského duchovního, luterána, byly naplněny již v roce 1950, kdy mezi ně byl vyslán farář Ján Palic. Založení vlastního sboru se však uskutečnilo až v roce 1954, kdy byl ustaven Farní sbor Hrabětice s kazatelskou stanicí Jevišovka. Duchovním správcem byl i nadále farář Ján Palic poté vikář Ján Oslík a nakonec diakon Miroslav Volník. Významnou roli laického správce sboru zastával dlouholetý kurátor Ján Novák.

Původní počet členů (kolem 1200 duší) se postupně zmenšoval, jistě také proto, že mladá generace toužila splynout s okolím, snažila se zbavit odlišností, kterými byl jazyk otců – slovenština a také evangelické náboženstvím luterského vyznání.
V posledním období, ještě za života kurátora Jána Nováka, byla ustavena správní komise a farní sbor Hrabětice se 1. 7. 2014 stal kazatelskou stanicí sboru v Miroslavi. Stejně jako dříve i po této změně se členové jedenkrát za měsíc scházejí k bohoslužbám, zpívají z tzv. Tranoscia (tj. z kancionálu Jiřího Třanovského) a zachovávají prvky luterské liturgie.

Mramorový kříž z někdejší hrabětické fary s pamětní deskou se jmény duchovních, kurátorů a administrátorů připomíná jak 60 let samostatnosti sboru, tak současnou kazatelskou stanici. Kříž je umístěn v miroslavském kostele.

Lia Ryšavá