(ČB 5/2014) O kurz pro sbormistry, který vedl celocírkevní kantor Ladislav Moravetz ve středisku Sola Gratia v Bystřici pod Hostýnem ve dnech 14.–16. března 2014, byl opět velký zájem. Z Čech, Moravy i Slezska přijeli sbormistři i zpěváci, nechyběli posluchači Semináře církevní hudby Evangelické akademie (SCHEA) ani jeho loňští absolventi, sdružení ve Spolku evangelických církevních hudebníků (SECH). Je velkým obohacením a ekumenickým povzbuzením, když se ke kmenové skupině pravidelných účastníků jarních a podzimních kurzů připojují i další, nejen členové ČCE a nejen evangelíci.

Víkendové soustředění – již 23. v pořadí – mělo tentokrát obzvláště slavnostní ráz, přestože se nezúčastnil žádný domácí či zahraniční host. Setkání bylo ve znamení premiéry sbírky skladeb a úprav Ladislava Moravetze, kterou letos pod názvem Zlínské sboropění vydalo nakladatelství Kalich. Když jsme ji z rukou autora na přivítanou dostali, ještě voněla tiskem. Sbírka obsahuje bohatou tvůrčí úrodu posledního desetiletí, výsledek úctyhodné činorodosti bratra kantora, našeho vpravdě „předního zpěváka“. Mnohé jeho skladby nebyly pro pravidelné účastníky bystřických kurzů novinkou, některé už vešly ve známost na sjezdech mládeže, jiné prostřednictvím nahrávek na vánočních CD přílohách //Českého bratra//. Po sbírce originálních varhanních doprovodů „Chvalčovské miniatury“/ a po samostatně vydané „Podhostýnské mši“ dostávají církevní hudebníci do rukou v prvotřídním řemeslném provedení pestrý výběr úprav i původních kompozic pro liturgické i jiné užití. Řečeno s autorem, jde o výběr na ochutnání z jídel prostých i dosti kořeněných, od lidové písně po ozvuky hudební avantgardy, od gregoriánského chorálu po inspiraci Jiřím Pavlicou či Vlastou Redlem. Zhudebněné texty Bible kralické i současného autora Jiřího Pejly. Právě on, Moravetzův dvorní textař, pro sbírku objevil výraz „sboropění“. Však se také naše neumělé „skoro-pění“ s Laďovým přispěním občas zázračně proměnilo ve „sboro-pění“, k němuž se pak přidávali i ptáci za okny. A v duchu zněla slova zmíněné Máchovy básně, která je mottem sbírky: „V důl stříbrozvuky linou, až se i čistým v ráji anjelům slzy řinou“.

Průběh kurzu měl obvyklý rytmus daný večerními a ranními modlitbami a nedělními bohoslužbami, při nichž zaznělo přes tucet nacvičených písní. U dirigentského pultu, sólových partů a u klavíru se vystřídali mnozí.  Oporou nácviku byla trpělivá a spolehlivá korepetitorka Ester Moravetzová.
Byli jsme rádi, že slovem opět sloužil farář Lubomír Kabíček.

Vyvrcholením sbormistrovského kurzu byl nedělní závěrečný koncert v kostele sv. Jiljí v Bystřici pod Hostýnem. K účastníkům kurzu se tam připojil Evangelický chór (ECHO) ze Zlína. Program koncertu ozvláštnili svátečním slovem Jiří Pejla a brilantními varhanními improvizacemi Zdenka Hřibová a Daniela Valchařová, studentky Konzervatoře P. Vejvanovského v Kroměříži. Nevím jak ostatní, já jsem v nich dřevnické jezy, o nichž básnil Jiří Pejla, opravdu slyšel. Kéž by se to bystřické sboropění a muzicírování šířilo po církvi a všech jejích jednotách a sborech k větší slávě Boží!

Jiří Schneider, sborový kantor v Praze-Střešovicích