(ČB 5/2014) Anežka je ráda první. První ve dveřích, první v závodech, ráda první dostane na talíř jídlo…

Hlavně nebýt poslední, odstrčená na konci řady.
Anežko, někdy se to tak stane. Stojíš poslední a doufáš, že něco zbude. Jsi jako štěně pod stolem, co čeká, jestli lidem u stolu něco upadne na zem. Jako v tom příběhu o holčičce ze země Týr.

Maminko, jak to bylo s těmi psy? ptá se holčička vždycky znovu. A maminka vždycky znovu a ráda vypráví. Vždyť – na to se nedá zapomenout.
Byla jsi tenkrát hodně nemocná. Nemluvila jsi, mívala jsi ošklivé záchvaty, přitom jsi o sobě nevěděla. Měli jsme o tebe strach. Pak jsme se dověděli, že tady do jednoho domu přišel Ježíš.
Prý tam přišlo hodně lidí, viď?
Bylo tam úplně plno. Někdo říkal, ať už tam nechodíme, že se ani dovnitř nedostaneme. Šla jsem sama. Musela jsem to zkusit. Protlačila jsem se mezi lidmi až k Ježíšovi a klekla si k jeho nohám. Prosím, moje dcerka je hodně nemocná, uzdrav ji.
A co on?
Díval se na mě. A pak řekl to o těch psech. Nech, aby se nejdřív najedly děti. Psi dostávají najíst až potom. Jsme přece cizinci.
Bylo mi z toho smutno, tedy – měla jsem vztek! Ale pak jsem chvíli přemýšlela. Vždyť já bych taky dala nejdřív najíst tobě a pak teprve někomu cizímu. Tak jsem ho poprosila ještě jednou. Vždyť i ti psi přece dostanou aspoň to, co spadne dětem pod stůl.
A dál už to vím, říká holčička. Pak už jsem byla zdravá.
Ano. To setkání s Ježíšem bylo zvláštní. Já jsem najednou věděla, že odteď bude všechno jinak. Že má Pán Bůh rád i nemocné děti a stará se o ně. Přišla jsem domů, ty sis hrála s panenkou a zpívala jí. To jsi nikdy předtím nedělala.
Maminka pohladí holčičku po hlavě. Ještě tam cítí jizvu po tom, jak jednou, když byla ještě nemocná, ošklivě spadla.

Anežka chvíli přemýšlí. Vždycky se člověk uzdraví?
Vždycky ne. Někdy člověk zůstane nemocný. Někdy to trvá dlouho. Ta paní možná taky nevěděla, jestli se její dcera uzdraví, ale věřila, že stojí za to za Ježíšem přijít. I kdyby měla dcera zůstat nemocná.

Psi v Bibli

Psi byli známí a domestikovaní už mnoho staletí před Kristem. Využívali se k lovu a k hlídání stád, měli také důležité místo v mytologii a náboženství mnoha národů.
Pro židy byl pes zvířetem nečistým. Ve městech byly někdy smečky potulných psů. Označení za psa byla nadávka. Zlá královna Jezábel byla po smrti sežrána psy a psi taky chlemtali krev zlého krále Achaba.
Podle našeho příběhu se zdá, že lidé v domácnostech někdy psy měli.

Lenka Ridzoňová

Doporučujeme:
Pod článkem o zvířatech doporučujeme nějakou knížku, časopis nebo CD pro děti. Většinou je to bez souvislosti s článkem. Dnes je to zpěvník Já jsem tady a zpívám. Soubor 192 písniček ve třech sešitech. Části: 1. Nám, 2. Bohu, 3. Světu. Součástí publikace je i CD s nahrávkami písní.
Autorem většiny písní je Franz Kett, do češtiny je převedla Eva Muroňová.
Písně jsou vhodné zvláště pro menší děti. Do textů písní můžeme doplňovat jména přítomných dětí, některé písně se mohou spojit s ukazováním.
Zpěvník užijete ke zpěvu doma nebo na setkání maminek s dětmi, některé písně se hodí ke zpěvu s dětmi při bohoslužbách.
Vydalo Karmelitánské nakladatelství v roce 2010.