(ČB 6/2021) Bylo to den před letošním synodem. Slunečný podvečer, jdu z práce od tramvaje, ověšena všemožnou fotografickou technikou, kterou budu zítra potřebovat. Už mě to haraburdí táhnout nebaví, říkám si. Těším se myšlenkou, že pro dnešek padla, a už se vidím na kole, na němž si chci před tím celodenním synodním maratonem vyčistit hlavu.
Z poklidného proudu myšlenek mě vytrhne okamžik, v němž si uvědomím, na co koukám. Na zemi se choulí mladá paní, od pohledu kolem 35, v rukou hole. Vypadá, že upadla a nemůže na nohy. Kolemjdoucí procházejí nevzrušeně, mám nutkání jako obyčejně taky netečně projít kolem. Nějak ale cítím, že to prostě nejde. Svědomí? Překonání introverze? Morální imperativ? Skláním se k té k paní a ptám se jí, jestli jí můžu pomoct. Je tím zaskočena a úsměvně chvíli přemýšlí. Nakonec sezná, že ano. Zvedám ji a nabízím, že ji dovedu, kam potřebuje. Prý jen k autobusu, kousíček… Těch 80 metrů jdeme 20 minut. Co pět kroků děláme přestávky, jdeme mravenčím tempem. Dlouhá cesta ovšem nabízí prostor ke konverzaci. Paní je mluvná, rozpovídá se o sobě. Roztroušená skleróza. Než se za ní zaklapnou dveře autobusu, ještě stokrát mi poděkuje. Spíš než jako milosrdný Samařan se cítím vítězně, že jsme to společně dokázaly.
Když pak spěšně vyjíždím na kole, abych stihla poslední sluneční paprsky, onu paní nemůžu pustit z hlavy. Prý taky jezdívala na kole a hodně sportovala… To už teď nemůže. Je mi to líto. A tak ji na ten kopec aspoň pomyslně vyvezu s sebou.
Zní to jako příběh o dobrém skutku. Tenhle zážitek ale víc než paní pomohl mně. Přinesl mi pokoru. Pomohl mi uvědomit si, že život je dar od Pána Boha a že by člověk měl být vděčný za to, co má. Hospodin dal – Hospodin vzal. Když funím do kopce, už si nestěžuju, ale pokorně šlapu. Jsem za tuhle zkušenost vděčná.
Adéla Rozbořilová
OBSAH ČÍSLA
TÉMA
Bibilická úvaha – M. Trgalová
Rozhovor s Danielem Pincem – J. Pechar
Předmanželská příprava je individuální proces – A. Rozbořilová
Láska mezi náboženstvími – M. Vymětal
Otázka na tělo – J. Plíšková
MLÁDEŽ
Odkud vycházím a kam se můžu vždycky vrátit – J. Jun
Rodina je základ – A. Hálová
Farizeus a celník – M. Lapáčková
MOJE CÍRKEV
Letošní synod se nesl v poklidném duchu – A. Rozbořilová
Kontemplativní meditace v Brandýse nad Labem – I. Adámková
Poradní odbor pro práci s laiky – A. Rozbořilová
Padesát let sborového domu v Praze-Kobylisích – A. Boučková
Sto šedesát let rovnoprávnosti? – S. Bolom-Kotari
Vize a perspektivy církví v 21. století – T. Landová
Motorky již po čtrnácté – J. Pechar
DIAKONIE
Z práce nechodím unavena – A. Šůra
SLOVO
Liturgická chudoba? – Z. Šorm
Ženu statečnou kdo ztratí – M. Plzák
Odhalení smírčího kříže v Rovensku – J. Kirschner
Recenze: Bože můj, co s tím? – J. Plíšková
Opravdu manželství pro všechny? – P. Knorek
Poslední slovo – D. Ženatá