Český bratr 9. TÉMA: JEMNOST/PŘÍVĚTIVOST |

Úvodník

(ČB 9/2020) Jemnost. Zvláštní slovo. Zvláštní vlastnost. Jemný může být tvaroh nebo kečup, ale člověk? Jak vypadá jemný člověk? Leckomu to možná evokuje křehkost až slabošství. Tohle že má být ctnost? Ano, je pravda, že v klasickém kánonu sedmi ctností jemnost nenajdeme, stejně jako přívětivost.

Poslechněte si článek:

To ale neznamená, že taková vlastnost člověka nectí! Lidská jemnost není slabošství. O jemnosti jakožto něčem žádoucím se zmiňuje i Bible. Apoštol Pavel píše, že služebník Kristův má být laskavý a trpělivý (2Tm 2,24) a křesťany vyzývá, aby oblékli „milosrdný soucit, dobrotu, skromnost, pokoru a trpělivost“ (Ko 3,12).

Křesťanskou jemnost by snad bylo možné vystihnout známým Pavlovým veršem z listu Římanům: „Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Vůči všem mějte na mysli jen dobré.“ Z vlastní, člověčí zkušenosti ovšem víme, jak je někdy těžké tato slova dodržet. Být jemný není slabošství, naopak vyžaduje vnitřní sílu. I Ježíš leckdy projevil jistou tvrdost, třeba když vyhnal kupčíky z chrámu. Jemnost tak nestojí v protikladu s pevnými zásadami, ale vyznačuje se citlivým, laskavým přístupem.

Alespoň na pozadí Bible se zdá, že jemnost a přívětivost jsou zastřešující pojmy, které v sobě zahrnují více „ctností“, jež jsou projevy dobrého jednání a zacházení s druhým.

Jak se ovšem jemnost a přívětivost projevuje (nebo má projevovat) v praktickém životě? A odkud ji můžeme čerpat? Těmito a dalšími otázkami jsme se zabývali při přípravě tohoto čísla. Pokusili jsme se čtenáři předložit několik pohledů. Doufám, že budou pro něj přívětivé a inspirativní.