(ČB 7-8/2019) Při příležitosti nedávného 500. výročí reformace se ve své knize Západ a jeho víra: 9,5 teze k dopadům Lutherovy reformace katolický kněz a církevní historik Tomáš Petráček zamýšlí nad tímto fenoménem z pohledu dneška.

Poslechněte si článek:

Snad po vzoru samotného Luthera člení autor svůj text skutečně po tezích, přičemž do názvu slavného Lutherova díla (95 tezí) symbolicky vsunul desetinnou čárku; věcně a systematicky, ale zároveň snad dostatečně přehledně. To že nejde o nějakou filipiku, kterou by chtěl vzbuzovat kontroverze u nekatolíků, Petráček jednak výslovně ujasňuje hned na počátku knihy, ale zároveň to potvrzuje i textem samotným. Přestože je mnohdy k luterské reformaci kritický, snaží se udržovat si vědeckou objektivitu a přistupovat k tématu systematicky. S pečlivostí historika proto věnuje první tři teze knihy nábožensko-společenské situaci v 16. století, tedy přímo v Lutherově době, a teprve na základě této analýzy se pouští do dalších úvah. Jejich výsledky jsou přitom velmi plodné, a přesto, že ne vždy zní příjemně, snad je ocení i protestant. Petráčkovi se totiž daří rozbít mnoho zažitých klišé a mýtů s reformací spojených a zároveň ukázat, že důsledkem reformace byl často paradox (např. prohloubené pokřesťanštení společnosti na úkor zničení dobrého jména náboženství, narušení vztahu mezi náboženstvím a vědou anebo vytvoření dokonalejší církevní organizace, která ovšem ztratila schopnost utvářet jednotný hodnotový rámec).

Kromě erudice a hlubokého zamýšlení nad tématem je třeba vyzdvihnout – jak již bylo naznačeno výše – Petráčkovu snahu o nestranný pohled. Přestože se na knize podílely osobnosti výhradně z katolického prostředí, je třeba jí připsat ke cti, že z hlediska „konfesijního názoru“ je zatížena tak málo, jak jen to je snad v praxi možné. Skutečnost, že reformace z Petráčkovy bilance nevychází zrovna nejlépe, je sice pro protestantského čtenáře bolestivý, ale nelze jej ani při nejlepší vůli chápat jako apriorní výpad vůči nekatolickým církvím; naopak racionálně uvažujícímu čtenáři nezbývá než autorovi dát (aspoň částečně) za pravdu. Přesto, nebo snad právě proto ji nelze než vřele doporučit i každému nekatolíkovi k přečtení.

Přestože jde o text odborný, a myšlenkově tedy velmi hutný, je napsán natolik přístupně, aby mohl zaujmout a oslovit i laického čtenáře. Atraktivitu knihy navíc ještě podtrhují jména dvou výrazných osobností, které Petráček do své knihy „pozval“: biskupa Václava Malého, který knihu opatřil předmluvou, a katolického teologa Karla Skalického, který připravil doslov. Škoda jen, že Petráček nepřizval ke spolupráci také nějakého protestantského teologa, který by se, vzhledem k tématu, jistě stal relevantním obohacením.

Adéla Rozbořilová
Tomáš Petráček. Západ a jeho víra
Praha: Vyšehrad 2018, 144 s.