(ČB 7-8/2019)

Poslechněte si článek:

Kaple
(Pavlovi)

Není v ní zhola nic
Jen jakési vymalované
diamanty na stěnách
a tři nápisy, tři věty
společné proklamace

Sedím tam
odkud mám kapli
jak na dlani
V nehybné mase stěn
proudí
světlo a hlas
Oslovují nás
Měníme výrazy
Drobné pohyby těl

Jinde mnoho obrazů
Zde jenom jeden
Stále se proměňující
Tam sedí Petr
co zapřel Krista
a litoval
Tady dvě Alžběty
se svými batolaty
Vedle mě Jonáš
Přede mnou Josef
Matouš přes uličku
Nestatický obraz
Stále nový
Žitý
V jakou postavu
v něm se vtělují
Jitka, Vincent, Zdeňka …
a ty?

Kaple II

Zachytit tu chvíli
Co se stále krátí
Život v jeho toku
Co ho neobrátí
Nic

Jen paměť
Která nese
Úlomky z vitráže
Minulost modelovat
Jediná dokáže
Však

Její ruce patří
Amatérskému sochaři
Zachytit pravdu
Se mu ne vždy podaří
Proč

Taky stavět pomník
Něčemu, co čas vzal
Nestojí za víc živé
Co s řekou pluje dál

verše Miroslavy Fůrové, foto Vojtěch Zikmund