(ČB 5/2019) Proti mnoha jiným sborům jsme byli ve výhodě, věděli jsme totiž, kdy náš farář svoji službu ukončí. A tak jsme na nic nečekali a začali jsme nové kandidáty oslovovat už s dvouletým předstihem.

Poslechněte si článek:

Jaký by měl nový farář být

První, nad čím jsme se ve sboru zamýšleli, byla otázka, jaký by měl náš nový farář být? Očekávání sborů jsou různorodá. Uvedu pár příkladů, jak by mohl ideální farář vypadat:
– Měl by to být muž. Měl by bydlet na faře. Nejlépe s dětmi a hodnou paní farářovou. A fara by měla být pro všechny „otevřena“.
– Neměl by být moc mladý, aby už měl nějaké zkušenosti, ani moc starý, aby nám za chvíli neodešel do důchodu.
– Kázání by měla být na úrovni. Neměla by být příliš dlouhá, ale ani příliš krátká. A měl by mít zvučný a jasný hlas a dobrou artikulaci. A také by měl umět anglicky či německy (podle toho jaký máme partnerský sbor).
– Měl by to být dobrý teolog, biblista a historik a měl by mít smysl pro humor.
– Měl by umět pracovat se všemi generacemi – především s dětmi a mládeží. A neměl by opomínat pastorační návštěvy.
– Měl by se snažit o dobré ekumenické vztahy a také o dobré vztahy s bývalým farářem.
– Měl by umět hrát na klavír a na kytaru a hlavně dobře zpívat.
– Měl by se postarat o opravu budov nebo alespoň na opravy sehnat peníze. A měl by udržovat zahradu kolem kostela.
– Měl by se starat o webové stránky sboru.
– Neměl by být politicky činný.
Jak jsme definovali svého ideálního faráře my, to vám neprozradím. Některá z výše uvedených tvrzení pro nás důležitá byla, a některá ne. Každý sbor klade důraz na něco jiného a podle toho vidí jinak ideálního faráře.

Kde faráře hledat?

Další důležitá věc, kterou muselo staršovstvo rozhodnout, bylo, zda při hledání faráře zvolíme formu inzerátu, nebo budeme zvát kandidáty osobně. Zvolili jsme osobní oslovení a k tomu jsme si vypracovali seznam vhodných kandidátů. Zapsali jsme do něj jednak návrhy od členů sboru a ještě jsme k nim přidali výběr farářů z Evangelického kalendáře, kteří splňovali naše kritérium věku a délky působení na sboru. Tímto způsobem jsme získali asi 70 jmen. Na jednu stranu nás potěšilo, že máme v naší církvi tak velký výběr vhodných farářů, na druhou stranu nás to trochu zaskočilo, protože jsme věděli, že všechny oslovit nemůžeme. Řekli jsme si, že pro začátek vybereme pět jmen. Všem jsme napsali osobní dopis. Z odpovědí jsme velmi rychle pochopili, že těch farářů, kteří chtějí změnit sbor – a to právě teď, tak moc není. Nakonec jsme napsali 16 dopisů a na 13 z nich jsme dostali zamítavou odpověď.

Kolik farářů tedy pozvat?

To je opravdu ožehavá otázka. Má staršovstvo povolávat více kandidátů? Je to korektní, nebo není? Ztrácíme tím ze zřetele ohled na Boží povolání? Podle čeho budeme kandidáty porovnávat? Nebo má staršovstvo vybrat jenom jednoho? Bylo by to důstojné? Není to manipulace či omezení demokracie?
I v našem sboru se na toto téma vedla velká diskuse. Názory se vytvářely i přetvářely. Nakonec jsme pozvali kandidáty dva.

Hrají při výběru faráře nějakou roli emoce?

Přiznejme si, že emoce nás ovlivňují daleko víc, než jsme si ochotni připustit. A platí to i u výběru faráře. Ovlivňují nás naše pocity, sympatie a aktuální prožitky. Do programového hledání se nám vždy připlete spousta věcí, které jsou zcela mimo naši kontrolu. Věci se ne vždy vyvinou tak, jak my chceme nebo předpokládáme, často se nám něco nepodaří, někomu ublížíme, někoho zraníme. Přesto nebo právě proto je důležité věřit v Boží svrchovanost a Boží odpuštění.

Co od nás očekává Bůh?

Jedna poučka říká, že kdo nic neočekává, nebude zklamán. Ale zároveň ztrácí šanci prožít radost. Stejně tak to platí i pro očekávání, týkající se nového faráře. Máme šanci prožít zklamání, ale i velkou radost a vděčnost. A co od nás očekává Bůh? Očekává, že budeme společně s farářem tvořit sbor, kde ho budeme oslavovat, chválit a přivádět k němu další lidi.
„Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.“ (Ž 33,20)

Dagmar Férová, kurátorka sboru Lysá nad Labem