Radujme se vždy společně

DSC08113(ČB 11/2018) Festival koncertů, diskusí, divadel, filmů i ztišení a modliteb se konal od 27. do 30. září v Pardubicích. Všechny generace se sešly na oslavách stých narozenin Českobratrské církve evangelické.

Církev je pojala jako multižánrové setkání pro členy, přátele, ekumenické hosty i náhodné kolemjdoucí. Motto „Radujme se vždy společně“ odkazovalo k nejstarší bratrské písni, kterou čeští evangelíci zpívají nejčastěji během vysluhování večeře Páně. Neslo v sobě tedy tři poselství: sdílenou radost, společenství s Kristem i odkaz ke kořenům reformace, z nichž církev vychází.

Poslechněte si článek:

Zahájení měli v rukou mladí, kteří se sešli k úvodním patnáctiminutovkám na různá témata (vystoupení inspirovaná projektem TEDx) a k pobožnosti i meditaci se zpěvy z Taizé.
Následující dny nabídly programy k zamyšlení i zábavě. Hovořilo se o Bohu a víře, o občansky aktivním životě, roli církví ve společnosti, o menšinách (sexuálních, etnických i náboženských), migraci nebo o sociální práci. Vážnější témata střídaly koncerty, filmy, tvůrčí dílny pro děti, sport, interaktivní hra po Pardubicích nebo všudypřítomné setkávání, rozhovory a zpívání.

před hlavním pódiem na Pernštýnském náměstí

před hlavním pódiem na Pernštýnském náměstí

V sobotu 29. září se do Pardubic sjeli zástupci evangelických sborů z celé republiky, aby se zúčastnili hlavního bodu oslav: slavnostní bohoslužby pod širým nebem. Z pódia na Pernštýnském náměstí ji vedl synodní senior Daniel Ženatý a v přímém přenosu přenášela i Česká televize. Když se během přijímání rozeznělo shromáždění jednohlasným zpěvem písně Radujme se vždy společně, jen málokdo z přítomných pochyboval o tom, že právě takhle vypadá živé společenství shromážděné církve. Radostné, vzájemné, hluboké a nadějeplné.
Po bohoslužbě sobotní program navázal aktivitami na čtyřech dalších místech Pardubic. Kromě hlavního náměstí to byl přilehlý park Bubeníkovy sady, výstavní a kongresový areál IDEON, krajská knihovna a místní evangelický kostel i fara. Všude tam probíhaly programy pro děti i dospělé: koncerty, přednášky, výstavy, workshopy, projekce filmů nebo modlitby a ztišení v různých podobách.

koncert Konzervatoře EA v Bubeníkových sadech

koncert Konzervatoře EA v Bubeníkových sadech

Diakonie ČCE představila svoji pomoc seniorům, handicapovaným a sociálně vyloučeným nebo pomoc humanitární a rozvojovou. Patřily jí stánky, rozeseté po celém hlavním náměstí, kde se prezentovala i malá nakladatelství. Park Bubeníkovy sady opanovaly prestižní evangelické školy. Komorní orchestr Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci nejprve doprovodil slavnostní bohoslužbu na náměstí, odpoledne potom koncertoval v parku, kde se souběžně představili budoucí zdravotní asistenti nejen z oborů sociální a zdravotní péče. Předvedla se nám také pražská Bratrská škola s pásmem říkanek a písní.

neúnavný církevní fotograf Benjamín Skála obdržel Medaili vděčnosti

neúnavný církevní fotograf Benjamín Skála obdržel Medaili vděčnosti

Oslavy v Pardubicích, to byla největší a nejviditelnější záležitost stého roku života ČCE. Organizátoři odhadli účast na dva až tři tisíce lidí. Vstupy na programy byly zdarma pro všechny, a to díky mnoha štědrým sponzorům.

V polovině prosince letošního roku pokračuje připomínka stého výročí ČCE mezinárodní konferencí v Senátu Parlamentu České republiky a slavnostním shromážděním ČCE ve Smetanově síni pražského Obecního domu, tedy v místech, kde skoro na den přesně před sto lety církev vznikla.

koncert skupiny Svatopluk s frontmanem Sváťou Karáskem

koncert skupiny Svatopluk s frontmanem Sváťou Karáskem

Českobratrská církev evangelická byla ustavena na generálním sněmu 18. 12. 1918 sjednocením českých sborů dvou evangelických církví (augsburského a helvétského vyznání), povolených r. 1781 tolerančním patentem Josefa II. Dnes je Českobratrská církev evangelická největší protestantská (nekatolická) církev v České republice. Mezi slavnými evangelíky najdeme například prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, komunisty popravenou právničku Miladu Horákovou, studenta filosofie Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci v roce 1969, nebo disidenty Miloše Rejchrta a Svatopluka Karáska.

Jiří Hofman
foto: autor, František Plzák a Pavel Capoušek