(ČB 9/2018) V neděli 24. června odpoledne v Proseči nepršelo, což jsme velmi uvítali. Ve farním parku se během tohoto odpoledne totiž sešlo kolem 250 lidí, z toho velká část dětí. Mnohé z nich byly v kostýmech různých zvířat, trochu si zasoutěžily, daly si palačinku nebo párek v rohlíku a pak v jednu chvíli se nalodily na archu. Nebe bylo zatažené, z reproduktoru se ozvalo zahřmění a pak zvuk blížící se bouře. Na archu se vešla všechna zvířata, ale bylo to jen natěsno.
Poslechněte si článek:
Dřevoprostor pro malé i velké
Jak archa v Proseči vypadá, můžete vidět na fotkách. Udělat ve farním parku něco pěkného jsme na staršovstvu plánovali už dávno, sám si už ale přesně nevybavuju, kdo s tímhle nápadem přišel. Nejdřív nás napadlo udělat dětské hřiště, nakonec se ale nápad přeměnil do podoby udělat něco pro děti, co by ale zároveň bylo umělecké dílo a mělo by biblickou symboliku. A protože ve sboru máme architektku a v našem městečku je umělecký řemeslník a oba se těchto rozhovorů od počátku účastnili, nakonec podle jejich návrhu vznikla mohutná dřevostavba, stylizovaná jako Noemova archa, v níž a na ní si můžou hrát děti a zároveň dobře poslouží jako pódium nebo jako prostor k posezení. A podpalubí už bylo několikrát dětmi prověřeno jako místo na přespání. Navíc celý prostor farního parku archa velmi dobře doplňuje.
Pro veřejnost otevřeno!
Nutno dodat, že tento objekt mohl vzniknout díky smlouvě, kterou farní sbor uzavřel s městem Proseč. Město se zavázalo vznik archy finančně zabezpečit a sbor se zavázal, že upraví park, obnoví v něm zeleň, opraví plot a park poskytne jako prostor i veřejně, i s návštěvním řádem. Město i sbor smlouvu dodržely a díky tomu vzniklo v Proseči velmi pěkné místo, jehož dominanta je zároveň starobylým symbolem Boží záchrany ze všeobecné zkázy.
Církevní otec Aurelius Augustinus pokládal Noemovu archu za předobraz církve. Proto má svůj dobrý smysl i to, že prosečská archa stojí jen pár metrů od kostela, a dotváří tak „evangelický areál“, který je vedle kulturně chráněného kostela tvořen i přilehlým hřbitovem s meditační zónou a další kulturní památkou, starou evangelickou školou. V městském parčíku pod starou školou je pak památník místním obětem holocaustu. Prostě když přijedete do Proseče, vyplatí se navštívit kout v okolí Českobratrské ulice.
Při slavnostním otevření bylo v kostele plno
Slavnostní otevření archy vyvrcholilo muzikálem Kapitán Noe a jeho plující zoo od Josepha Horovitze, který v kostele zahrálo a zapívalo kolem třiceti hudebníků pod vedením Jana Juna. Vedle uměleckého zážitku bylo pro mě zážitkem i to, že tak plný kostel jsem za těch deset let, co jsem v Proseči farářem, ještě nezažil.
Mám radost z toho, že úsilí všech, kteří se podíleli na úpravách parku, na vybudování archy i jejím slavnostním otevření, se setkalo s velkým zájmem a pozitivními reakcemi. Když píšu tento článek, doléhají ke mně hlasy dětí, které si na arše hrají. A uvědomuju si, že vytvořit a poskytnout lidem pěkné a zajímavé místo představuje hodnotu, do které stojí za to investovat. Prosečská archa a farní park tak můžou, mimo jiné, být kladnou dopovědí na otázku, kterou kdysi dávno zformulovala v jedné své písni skupina Kapatult: „Co děti, mají si kde hrát?“
Lukáš Klíma