(ČB 6/2018) Jeden neuskutečněný dialog Nehemjáše s evangelickým farářem. Variace na první kapitoly knihy Nehemjáš.

„Tak mi řekni, milý Nehemjáši, co mám dělat. Do kostela teče, okna netěsní, některá jsou rozbitá, dveře vržou a nedovírají, sborová kuchyň padá na hlavu a v modlitebně se na podlahu nedá ani dívat, natož po ní chodit. A peníze nejsou. Ne, nejsem žádný zbabělec, dělám, co můžu. Ale teď mi nějak docházejí síly. Myslím na ty vzácné předky z potoleranční doby, kteří nejeden toleranční kostel vystavěli ze svých vlastních prostředků, a stavby netrvaly ani rok. Však náš kostel v Mělníku i kostel ve Vysoké jsou dokladem takové víry a statečnosti a především lásky k Bohu. Co mám dělat?“

Poslechněte si článek:

„Modli se. Děkuj Hospodinu, že je zde trvale zvěstováno evangelium. Děkuj Hospodinu, že tě sem, mezi ty věrné, kterým to vše není jedno, poslal. A vyznávej vinu. Tu svou i těch předků, kteří takový stav dopustili. I těch, kteří sbor a církev opustili. Neboj se prosit úpěnlivě za odpuštění. Patříš k nim, jsi součástí životního příběhu Božího lidu. Lidé, bratři a sestry, si budovali své domy a své předzahrádky, zvelebovali si své příbytky, ale Hospodinův dům jim na srdci neležel. A jak víš, Hospodin není ani pokrývač ani natěrač ani zedník ani podlahář. Hospodin je Bůh, který vyvádí člověka z otroctví a vede ho do svobody, Hospodin JE a vede s tebou neustále rozhovor. Počítá s tebou. Že ti docházejí síly? Čti Bibli. Čti žalmy. Proroky. Tohle znáš? ,On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Ti, kdo skládají naději v Hospodinu, nabývají nové síly.‘ To ti vzkazuje prorok Izajáš. Slyšíš ta slova? Síla a odvaha. Pros za to. Nejen pro sebe. Pro celý sbor. Modli se. Tím začni. Budeš blízko Bohu. Spolehni se na něj, měj naději. Doufej v něho.“

„No jo, Nehemjáši, tobě se to řekne. S tebou byl Pán Bůh, tebe si pro ten úkol vyvolil a k těm velikým úkolům ti dal vyrůst, vyzrát. Dal ti pár věrných přátel, kteří tě provázeli. Měl jsi zkušenosti z práce na královském dvoře, dostal jsi pověření krále…“

„Tak dost, faráři. Takto pro Boží dílo nikoho nenadchneš, nikoho neoslovíš. Copak s tebou Pán Bůh není? Copak ti nedal i k takovým úkolům vyzrát? Copak ti neustále neposílá ty, kteří tě podpoří, kteří ti pomohou? Copak neděláte sbírky, nedostáváte půjčky, dary, nepomáháte si navzájem? Bůh začal s Nehemjášem na troskách budovat jeruzalémské hradby a nebyly to skvělé manažerské schopnosti Nehemjáše ani jeho podnikatelské umění, co vedlo k úspěchu. Byly to modlitby, víra, že je Bůh slyší. A jistota, že jeho i ty mnohé další Boží dělníky si Bůh povolal.“

„Tak dobře. Modlíme se, vyznáváme své viny, sytíme se a napájíme chlebem a vínem z Kristova stolu, jsme spolu ve společenství sboru. Ale co ti, kteří nám nepřejí? Co naši nepřátelé? Kteří nás třeba podezírají? Nechtějí nám rozumět. S tím se přece těžko člověk vyrovnává“.

„Tak znova. Čti Bibli. Třeba žalm 37, ten znáš? ‚Nevzrušuj se kvůli zlovolníkům… Doufej v Hospodina, konej dobro, v zemi přebývej a zachovávej mu věrnost… Svou cestu svěř Hospodinu.‘ A mysli na to, že když jsme obnovovali jeruzalémské hradby, měli jsme v jedné ruce pracovní nástroje a ve druhé ruce palice a klacky, abychom mohli odhánět nepřátele. A Bůh byl s námi. Milý faráři, odvaž se té naděje v Bohu živém. Veď k ní své svěřené. Je to naděje, která tě bude motivovat k činu. Dodá ti odvahu. A protože svou živou vírou a nadějí budeš oslovovat jiné, bude tvých přátel, stavitelů přibývat. A bude radost a bude veselí“.

„Děkuji ti, milý Nehemjáši. Musím si tu knihu o tvém budování a vlastně o tvé životní cestě znovu přečíst. Ale již teď vím, že naše cesta na opravách Božího stánku bude úspěšná. Přece nedovolíme, aby ti teklo do bytu. Už se slyším spolu se žalmistou radostně a s úsměvem vyznávat: ,Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mě učiněná? Kalich mnohého spasení vezmu a jméno Hospodinovo vzývati budu.‘ Díky Pane.“

Miroslav Erdinger, farář v Mělníku