(ČB 6/2018) Ve dnech 6.–8. května 2018 uspořádal spolek Exulant společně se Státní vyšší odbornou školou Jana Amose Komenského a městem Lešnem „pouť“ do Lešna, které si připomnělo 390. výročí příchodu Jana Amose do města. 7. května se slaví v Polsku „Den Patrona“ – patronem je mučedník svatý Stanislav a při té příležitosti si škola v Lešně připomněla i svého „školního patrona“, kterým je právě Komenský.
Poslechněte si článek:
Náplň tří dnů byla lákavá, což se také projevilo na účasti, autobus byl plně obsazen, včetně dalších dvou aut. Putování začalo odjezdem ze Svitav přes Prahu a Liberec – vše jde podle plánu, včetně zastávky v Jaworu, kde jsme navštívili „Kościól Pokoju“ z r. 1655 pro 6000 věřících. „Kościol ewangelicko-augsburski v Lesznie“ byl místem podvečerní bohoslužby, kterou vedl Miroslav Jelinek. Ubytování v hotelu v obci Boszkowo, cca 30 km od Lešna u jezera Dominickie, mohu případným cestovatelům do Polska jen vřele doporučit.
Odhalení pamětní desky, prohlídka města a koncert
Další dva dny byly naplněny bohatě. Vzpomínkové oslavy byly zahájeny u památníku J. A. Komenského před školou se vší parádou. Státní hymny zpívala Petra Meisl, ze slov rektora školy i představitele města bylo cítit, jak si díla Komenského váží, a ocenili i velkou účast z České republiky. Ukázka z divadelní etudy na motivy Komenského díla, provedená studenty, položení květin a odchod do Auly Comeniana jen umocnily význam tohoto setkání. A navíc to vše za modré oblohy a plného slunečního svitu.
Ve foyer Auly Comeniana se odhalila pamětní deska „Verba docent“, kterou vytvořil sochař a sklářský výtvarník Valér Kováč. Projev rektora byl samozřejmostí, mně chyběl projev zástupce české ambasády, který byl přítomen. Biblickou píseň Antonína Dvořáka zazpívala Petra Meisl za hudebního doprovodu svého manžela Jana. Odpoledne nás čekala komentovaná prohlídka města – městské muzeum, kostel sv. Kříže, kostel sv. Mikuláše i sv. Jana Křtitele. Stopy Českých bratří se daly nalézt na všech místech. Pro plnou informovanost je nutno dodat, že Lešno si v letošním roce připomnělo 470 výročí příchodu exulantů.
Nabitý pondělní program završilo hudební vystoupení vokálně instrumentálního souboru rodiny Meislů z Českých Budějovic „FAMILIA MUSICA“. Přítomné přivítal předseda spolku Exulant Jan Bistranin a již jsme se mohli zaposlouchat do hudebních děl Antonína Dvořáka, Josefa Haydna či závěrečné „Modlitby pro Martu“ s textem na motivy Komenského. Na violoncello hrála dvanáctiletá Petra, na housle osmiletá Christine. Z Kšaftu umírající matky Jednoty bratrské zazněl oddíl „Jednoto polská, dcerko milá“ v přednesu Rut Nývltové v polštině a „Na tebe, národe český a moravský“ v přednesu Josefa Čápa v češtině.
Přednáška a výstava
Úterní den, který někteří účastníci zájezdu zahájili koupelí v jezeru, byl zahájen v Aule přednáškou prof. Rut Nývltové – Čeští bratří na Volyni v době druhé světové
grafický list Miri Korbaňskiej
války a po ní. Přednáška za velké účasti studentů, přednesená v polštině, zaujala zejména osobním svědectvím přednášející. Program byl zakončen vernisáží výstavy Grafické obrazy Miry Korbańskiej – grafiky jsou posazeny do kontextu působení Českých bratří na území Lešna. Jak autorka zdůraznila, grafické listy jsou dobrým podkladem pro vzdělávání studentů i obyvatel města.
Poledním rozloučením s hostiteli jsme se vrátili zpět do Čech. Na všech účastnících bez rozdílu věku bylo vidět, že zážitky tří dnů byly velmi silné. Sluší se poděkovat těm, kteří „pouť“ zorganizovali – především Josefovi a Pavlovi Čápům, Miroslavu Jelinkovi a panu řidiči Janu Hejlovi za naprosto perfektní a jistou jízdu.
Závěrem cituji z dopisu synodního seniora Daniela Ženatého, který byl čten při odhalení desky.
„Jsem nesmírně vděčný za to, že památku českých exulantů připomínáte. Že připomínáte ty, kdo nový domov hledali, i ty, kdo je laskavě přijímali a dávali jim možnost nového začátku. Vaší zásluhou si i dnešní generace uvědomuje, že problém ponížení, ztráty domova, odchodu do exilu je stále aktuální a že řešení tohoto celosvětového problému i dnes potřebuje lidi odvážné, kteří touží po důstojném, vstřícném životě. Nechť i pamětní deska, kterou odhalujete, připomíná Boží věrnost vůči svému lidu – Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, jeho milosrdenství je věčné.“ (Ž.118,29)
Úplným závěrem – Bohu díky za prožité tři dny.
Petr Brodský, emeritní potulný
foto: A. Rejzková, A. Opravil