(ČB 1/2018) Zdeněk Eminger, teolog a publicista
Jako křesťanského teologa, vycházejícího z katolického prostředí, mně na ČCE stále fascinuje její otevřenost vůči všem hledajícím a příležitost, kterou dává, v práci i duchovní službě, ženám. Není to tak samozřejmé, jak by se mohlo zdát. Jsem jí za tento postoj vděčný.

Poslechněte si článek:

Václav Malý, biskup
Oceňuji znalost Bible a snahu o její porozumění pravidelnou četbou ve sborech i v domácím prostředí.

Jitka Klubalová, bojovnice za lidská práva
ČCE mě oslovuje svou rozmanitostí. Vážím si toho, že i přes mnohé názorové odlišnosti a různorodost osobností tvoříme společenství, kde se všichni cítíme doma.

Eliška Härtelová, katolička, manželka evangelíka
Nejvzácnější na ČCE mi připadá onen demokratický prvek, vtělený ve volené staršovstvo, synod aj. S tím souvisí i vyvážený počet zapojených laiků a teologů, který je v jiných křesťanských tradicích často výrazněji nakloněn na jednu nebo druhou stranu.

Jiří Tengler, farář
Evangelická církev mne oslovuje touhou v dnešním světě oslavit Pána Boha nikoliv hromburácky, povrchně a líbivě, nýbrž střízlivě, poctivým rozumem a ve společenství respektu a lásky. A s pomocí Ducha svatého to jde! Raduji se, že se při nás aspoň zčásti naplňuje, zač Boha prosíme v Komenského písni (EZ 373): „Dar rozumu zdravého, když nám ráčils dáti, pomoz ho ke cti tvého jména užívati.“

Jana Plíšková, redaktorka
V počátcích, když jsem do církve přišla (někdy ve věku 23 let), mě určitě zaujala její strohost, malá až žádná zdobnost, civilní přístup. A když jsem se s ní seznámila víc, dala bych na první místo kázání – způsob, jakým se nám slovo Boží sděluje. Celý ten černokabátnický úřad je mi k potěše, nad to s jeho občanskou odpovědností. A k tomu bohoslužebná vkusná a delikátní přiměřenost, nesmělé modlitby. Neměnila bych. A prosím: žádné změny názvu!

Šárka Grauová, portugistka a překladatelka
Když jsem se kdysi pro ČCE rozhodovala, byly pro mne důležité tři věci: široké názorové rozpětí, biblické zakotvení a svoboda svědomí.

Eliška Foukalová, evangelička
Jakkoli mám ČCE ráda, nemyslím si, že by konkrétní církev hrála v křesťanství tak zásadní roli. Je mi však na ní sympatické liberálnější prostředí i to, že má určitou tradici a že se např. z historického hlediska hlásí k hodnotám a osobnostem, které jsou mi blízké. Cítím se v tom prostředí výborně a ze strany členů církve jsem vždycky cítila velkou ochotu a přijetí.

Jakub Pavlús, farář přišlý ze Slovenska
Českobratrská církev evangelická ma oslovuje tým, že nepredstavuje uniformný konfesionálny monolit. Cením si na nej schopnosť pomenovať svoje nedostatky, ochotu jej členov rozprávať sa aj o zložitých otázkach, ale aj rodinnú atmosféru ktorá v nej vládne.

Kateřina Urbánková, studentka a výtvarnice
Silné osobnosti (a k nim – nebojácnost, svoboda), kázání, pospolitost.

Eva Engelhardt, jednatelka
Českobratrská církev evangelická je demokratické společenství, kde se k sobě lidé chovají jako bratři a sestry. To mě napadne jako první.

DaZ