(ČB 12/2017) Nová kniha katolického kněze, teologa a pedagoga Ladislava Heryána s názvem Stopařem na této zemi. O Boží velkorysosti mezi námi je knihou velkých protikladů. Na jedné straně přináší svědectví o tom, čemu Heryán říká boží milosrdenství, dotýkající se těch, kdo jsou bolaví, polámaní nebo spadli na úplné dno. To milosrdenství k nim obvykle přichází prostřednictvím lidí, kteří si ještě myslí a věří, že pomáhat by se mělo bez různých kdyby, ale, možná. A takových lidí rozhodně není moc.
Na druhé straně je kniha od první do poslední řádky nepěkným obrazem české společnosti, v níž určitá část občanů žije z mnoha důvodů jako mužici v dobách carského Ruska anebo jako středověcí nevolníci. Chybí jim často úplně všechno: vzdělání, práce, peníze, rodina, naděje, vztahy, ideály. A mnoho jim toho naopak přebývá: zoufalství, nemoc, strádání, bolest, beznaděj. Je pravděpodobné, že právě Ladislava Heryána tito lidé přitahují a je možné, že v zorném úhlu věčnosti je to právě on, kdo se má jako kněz s těmito lidmi setkávat a jim sloužit.
Každodenní setkávání s lidmi, jejichž příběhy by hravě vydaly na román, drama nebo film, je myslitelné jen tehdy, když k tomu je člověk povolán a nadto vybaven duchovními a volními vlastnostmi, jež mu alespoň v malém pomohou, aby se z toho, co vidí a slyší, sám nezbláznil.
Heryánova kniha navazuje na jeho předchozí titul Exotem na této zemi, lépe však řečeno, chtěla navázat. Je, jak právem píše autor v úvodu, „přemýšlivější, a možná proto těžší“. V některých kapitolách odráží něco z toho, čím naše společnost žije poslední dobou.“ Všechny příběhy této knihy, připomíná známý salesián, se „skutečně staly“. Jen v nich občas pozměnil z pochopitelných důvodů jména. Ve čtyřiadvaceti kapitolách se objeví vedle úplně neznámých jmen jména českému čtenáři velmi dobře známá. Jde např. o Karla Schwarzenberga, dalajlámu, Václava Havla, papeže Františka nebo Sváťu Karáska. Heryánův vypravěčský styl je uvolněný. Nejde o kázání, vědeckou stať ani o román. Biblické exegeze, které jsou součástí kapitol a které mají čtenáře nasměrovat zvláště k evangelnímu povzbuzení v těžkých časech, jsou náročnější. Je možné, že chce zburcovat ty, kteří tak jako kdysi on, chodili kolem vyděděných a zraněných jako slepí. Míří ke mně. Míří k vám.
Leitmotiv celé knihy spočívá, jak naznačuje již její název, ve stopování. Tím, kdo k sobě do auta, do kostela a do zpovědnice bere stopaře, je Ladislav Heryán. Naneštěstí či naštěstí (podle toho, jak to vezmete) natrefuje na lidi často neuvěřitelných osudů. Ať už přišli o svého manžela, kamaráda, o děti, o rodinu, o práci, o střechu nad hlavou, o zdraví a o naději, putují světem, o němž byste chtěli číst spíš jen romány, ovšem pokud by měly happy-end.
Ladislav Heryán ale hledá i v těchto pohromách stopy Božího milosrdenství a velkorysosti, aby sám ze své skromnosti zapřel, že nástrojem obojího je on sám a několik málo ostatních. Povzbuzuje, dává, zpovídá, modlí se, zpívá, tančí a sedává s těmi, s nimiž už nesedává ani jejich vlastní stín. Tuhle pravdu nelze falšovat, protože Heryán je zřejmě tím posledním a jediným, kdo s těmito lidmi v životě jednal na rovinu, laskavě a fér. Chlapík s dlouhými vlasy v neformálním oblečení. Ježíš dnešních dnů jdoucí k celníkům, hříšníkům, k nevěstkám. K nám všem.
Autorovo italské setkání s žebrákem Beppem, který měl kdysi rodinu, seděl ve vězení a nakonec žebral na schodech před Gregoriánskou univerzitou (!), ho změnilo a je klíčem i k této knize. „Setkání s Beppem změnilo můj život. Objevilo mi svět, vůči kterému jsem byl slepý, kterému jsem se vyhýbal, ale který je stejně přesto všude kolem nás.“ Salesiánský kněz si je vědom, že nejen lidé bez domova a nejen ti v Římě „kněze z hloubi duše nenávidí“, protože „kněží mají v obličeji zpravidla ten přezíravý, opovrhující nebo alespoň lhostejný výraz.“
Snad i proto je Heryán na sebe i na druhé ježíšovsky náročný, a to hlavně v otázkách milosrdenství, pomoci a lásky. Při partnerských obtížích se snaží křísit lásku a stojí na straně manželství. Avšak nemoralizuje, nekritizuje, nestraší. Stojí v opozici vůči českému církevnímu establishmentu a hlavně vůči stávajícímu majoritnímu způsobu života. Když se duchovně obrátíte tak jako on, už nikdy nemůžete udělat krok zpátky. Přestanete být slepí a zároveň vás trochu rozbolí srdce z toho, co uvidíte.
Čtěte tu knihu pozorně a vězte, že jestli vás promění, tak jako jejího autora proměnilo setkání s Beppem, jste pro tento svět definitivně ztraceni. Od té chvíle vystačíte s málem, budete se do úmoru starat o druhé a křesťanství, je-li součástí vašeho života, dostane poněkud jinou, syrovější příchuť. Tahle duchovně náročná knížka je důkazem, že Bůh ještě tu a tam do světa vstupuje a na několika málo lidech činí zázraky. Až ho potkáte, dotkněte se ho. Jednou o něm budete vyprávět svým dětem a vnoučatům.
Zdeněk A. Eminger
Ladislav Heryán. Stopařem na této zemi. O Boží velkorysosti mezi námi. Praha: Portál 2017, 152 s.