(ČB 11/2017) Od roku 2012 probíhá na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy prestižní grantový projekt, podporovaný Grantovou agenturou České republiky a zaměřený na excelenci v základním výzkumu „Historie a interpretace Bible“. Projekt, který vede autor tohoto článku ve spolupráci s PhDr. Jiřím Benešem z Filosofického ústavu AV ČR a doc. Mgr. Vítem Huškem, Th.D., z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, je zaměřen nejen na dějiny a výklad biblických textů v různých fázích jeho vývoje a předávání, ale i na rozšiřování našeho vědění o světech a písemných kulturách, ve kterých se biblické texty psaly, přepisovaly a vykládaly.

Poslechněte si článek:

V takto široce rozkročeném projektu, který nemá v dějinách české biblistiky obdoby, spolupracují s Centrem biblických studií Evangelické teologické fakulty i pracoviště z jiných fakult Univerzity Karlovy (Katolická teologická fakulta a Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy), Filosofický ústav Akademie věd ČR – Kabinet pro klasická studia a Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. V tomto rámci se již konala řada mezinárodních konferencí, v oblasti základního výzkumu publikujeme své výsledky v mezinárodních odborných časopisech a knižních řadách a pro české publikum kromě mnoha odborných článků vydáváme i komentáře, překlady primárních pramenů a jiné odborné monografie.
Výstupem společné práce byla v roce 2016 kniha The Process of Authority (Berlin: De Gruyter, 2016), zaměřená na vznik a předávání kanonických textů v dějinách.

Zkoumání nápisů z doby bronzové a železné
Epigrafická sekce, vedená autorem tohoto článku, se zaměřuje na základní výzkum v oblasti epigrafických památek starověkého Předního východu. Jan Dušek z Centra biblických studií ETF UK ve spolupráci s Janou Mynářovou z Českého egyptologického ústavu zpracovávají písemné prameny z 2. a 1. tisíciletí před Kristem. Jana Mynářová zpracovává paleografii klínopisných textů z Tell el-Amarny z pozdní doby bronzové. Výsledkem její práce bude světově ojedinělá souhrnná paleografická analýza těchto textů, určená pro mezinárodní odbornou veřejnost. Jan Dušek analyzuje aramejské nápisy z doby železné, které po sobě zanechali zejména králové států v severní Levantě v 9. a 8. století před Kristem. Cílem této práce je komplexní zpracování těchto nápisů, jejich detailní zdokumentování v evropských a předovýchodních muzeích a jejich historická, filologická a paleografická analýza.

Nové komentáře k biblickým knihám
Ostatní biblisté z Evangelické teologické fakulty spolu se svými kolegy z pražské Katolické teologické fakulty a z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Českou biblickou společností vydávají nové původní komentáře ke Starému a Novému zákonu. Starozákonní skupina, vedená Petrem Slámou, uvedla minulou zimu novou knižní řadu vydáním komentáře ke knize Kazatel z pera Filipa Čapka. V těchto dnech právě vychází komentář ke knize Ester od Petra Chalupy, v tisku je komentář k Amosovi a další komentáře budou v dohledné době následovat (část knihy Genezis, Exodus, knihy Samuelovy, 1. Královská, Izajáš, Jeremjáš a Ageus).

Novozákoníci z pražských teologických fakult spolu se svými olomouckými kolegy pod vedením Jana Roskovce vydali komentáře k Evangeliu podle Marka (Petr Pokorný), k Listu Židům (Jaroslav Brož), k Druhému listu Tesalonickým (Mireia Ryšková). K vydání se připravují komentáře k Janovu evangeliu, k Prvnímu listu Petrovu a k epištolám První Korintským a Galatským. Na dalších komentářích se intenzivně pracuje tak, aby většina novozákonních knih byla v rámci této komentářové řady pokryta zhruba do dvou let.

Koptské rukopisy
Koptologická skupina, vedená Zuzanou Vítkovou z Centra biblických studií ve spolupráci s W. Oerterem z Českého egyptologického ústavu a dalšími kolegy, vydává v nakladatelství Vyšehrad komentované překlady koptských gnostických textů z Nag Hammádí. Zuzana Vítková, která v těchto dnech vydává v nakladatelství Hermann & synové svou původní monografii o gnostických výkladech biblického příběhu o stvoření člověka, v londýnské British Library zpracovala dosud nepublikovaný koptský rukopis s textem Gen 3,16–4,4.

Práce s dalšími texty
Olomoucká Cyrilometodějská teologická fakulta spolupracuje prostřednictvím Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty pod vedením doc. Mgr. Víta Huška, Th.D. Jeho badatelé zpracovávají jednak spisy tzv. Alexandrijské teologické školy, pro kterou byl typický alegorický výklad Bible, jednak se zabývají výkladem Bible u řeckých a latinských církevních otců. V nakladatelství OIKOYMENH vydávají své komentované překlady spisů např. Klementa Alexandrijského, Augustina, Tatiana, Řehoře z Nyssy, Tertuliána a jiných. Další kolegové z olomoucké fakulty se věnují výzkumu vybraných knih Septuaginty, starověkého řeckého překladu starozákonní literatury. V loňském roce například Veronika Černušková a Petr Chalupa vydali v nakladatelství Vyšehrad komentovaný překlad řecké verze knihy Ester.

Filosofický ústav Akademie věd ČR spolupracuje pod vedením PhDr. Jiřího Beneše v několika skupinách. Jedna skupina, kterou koordinuje Jan A. Dus, se zaměřuje na studium apokryfů, spisů Apoštolských Otců a ostatní raně křesťanské literatury. Druhá skupina je zaměřena na české překlady Bible. V jejím rámci Josef Bartoň publikuje studie o moderních českých biblických překladech a Jiří Beneš s Michaelou Soleiman pour Hashemi připravují edici Komenského Manuálníku.
Detailnější přehled naší práce: http://cbs.etf.cuni.cz/cz/historie-a-interpretace-bible.html

Na fotografii jsou účastníci mezinárodní konference Společnosti samaritánských studií, která se v rámci projektu „Dějiny a interpretace Bible“ konala na Evangelické teologické fakultě v srpnu 2016 za účasti špičkových odborníků z Izraele, Německa, USA, Kanady, Rakouska, Velké Británie a České republiky. V přední řadě zhruba uprostřed jsou v tmavých oblecích dva příslušníci komunity Samaritánů, bratři z rodiny Tsedaka. Tato komunita už více než dva tisíce let sídlí na posvátné hoře Gerizím v Palestině.

Doc. Jan Dušek, Ph.D., vedoucí projektu