(ČB 6/2017) Jistě již mnozí z vás slyšeli o připravovaném zákonu o sociálním bydlení. Vláda ho stihla schválit a nyní čekáme, zda se podaří dokončit legislativní proces navrženého zákona v poslanecké sněmovně a v senátu. Naše politická scéna ovšem prožívá nebývalé turbulence, a tak nevíme, zda leckteré zákony, ačkoliv byly dlouho připravovány, nakonec „nespadnou pod stůl“. Po výše jmenovaném zákonu volají nejen neziskové organizace a sociálně citlivá zastupitelstva některých obcí, ale všichni občané, kteří dlouhodobě sledují neúnosný vývoj na českém trhu s bydlením.

Nejde jen o zlepšení situace lidí bez domova, ale o celé rodiny s dětmi, které žijí z nízkých příjmů a v trvalé nejistotě. Mnozí žijí v nevyhovujících podmínkách v předražených ubytovnách, jejichž vlastníci využívají státem doposud špatně stanovených pravidel. Přemrštěné nájmy inkasují buď soukromí vlastníci nevyhovujících objektů, nebo v některých případech i obce, které část svých obyvatel takto vyloučily ze svých komunit. Vlastníci často jen využívají sociálních příspěvků, které plynou ze státního rozpočtu, a tedy z daní nás všech.

Zákon o sociálním bydlení by měl konečně napravit nespravedlivě nastavené podmínky a vyzvat především obce, aby i za své sociálně slabé spoluobčany vzaly mnohem větší odpovědnost. Vedlejším a neméně důležitým přínosem navrženého zákona by mělo být jednak zlepšení základních životních podmínek jedinců i rodin, jednak podpora a rozšíření terénní sociální práce. Kvalitní sociální práce plní roli, která je v Bibli dobře definována jako role zastánců. Pomáhá nastartovat či udržet kvalitu života, který není pouhým přežíváním, a především dětem a mladší generaci otevírá možnost nadějnější budoucnosti. Když budou jejich rodiny doprovázeny a podporovány, budou se chtít aktivně podílet na změně své životní situace k lepšímu.

Ohroženy jsou různé skupiny lidí
 Podle vládního dokumentu Koncepce sociálního bydlení žije v nájemním bydlení 273 052 domácností, kde za bydlení vydají víc než 40 % svých čistých příjmů. Tento stav je ve standardních podmínkách bohatých společností západní Evropy považován za nevyhovující a nedůstojný. Nadměrné náklady na bydlení se týkají mnoha osamělých seniorů, především ve větších městech. Tito lidé nepatří do skupiny sociálně nejslabších, ale jsou za jistých podmínek ohroženi. Sociální práce zná mnoho příběhů, kdy se i člověk úspěšný a pracovitý může octnout v dluhové pasti a v ohrožení ztrátou domova, např. v důsledku porozvodového uspořádání nebo dlouhodobé nemoci, ovdovění či stáří. Neměli bychom tedy nahlížet na situaci ztráty či neudržení slušného bydlení jednostranně a přičítat ji jen těm, kteří se o obživu svou i svých rodin starat nechtějí.

V rozvinutých zemích západní Evropy jsou to často také církve, které společně se sociálně citlivými politiky a neziskovými organizacemi hledají schůdná řešení. Známe podporované bydlení či bydlení s umírněným nájmem z Německa, Švýcarska, Rakouska, Nizozemí i odjinud a některé z nich vznikly a jsou podporovány právě také z hospodářských prostředků církví.

Kdo pomáhá
V České republice se spojily neziskové organizace, aby pomáhaly rozproudit veřejnou debatu o sociálním bydlení, a v současnosti vedou kampaň k tomu, aby poslanci navržený zákon ještě do voleb projednali a schválili. (Např. Platforma pro sociální bydlení – www.socialnibydleni.org/cs)

Ve spolupráci s architekty, kteří se věnují rozvoji městských aglomerací, se další neziskové organizace zabývají propagací ekologického, sociálního a ekonomicky udržitelného bydlení, které by umožnilo kvalitní bydlení i nižší střední třídě, nejen sociálně nejslabším spoluobčanům. Jednou z těchto neziskových organizací je Agentura FDP – finančně dostupné bydlení. (www.affordablehousing.cz)

Spolupráce s touto agenturou může být užitečným impulzem pro některé sbory či senioráty ČCE, které by se spolu s místními samosprávami na zlepšení situace na trhu s bydlením chtěly podílet.

Helena Wernischová, koordinátorka škol EA foto: Pavel Capoušek