(ČB 3/2017) Dnes se píše test z matematiky. Anežčina kamarádka Martina o matiku zrovna moc nestojí. Jde jí to pomalu, často se splete, a tak je nervózní a nešťastná. A ke vší smůle si ještě zapomněla svoji malou veverku. Plyšovou. Ta jí totiž nosí štěstí. Postaví si ji na lavici nebo ji aspoň cítí v kapse. Kolikrát už to pomohlo… A zrovna dnes ji nechala doma!
Anežka Martině rozumí. Taky má ráda svůj… Co vlastně? Kamínek.

Poslechněte si článek:

Sebrala jej už docela dávno v jednom potoce, má v sobě několik barev. A zdá se, že je taky trochu kouzelný.
Martině se písemka nepovedla. Je jí jasné, proč to bylo horší než jindy.

Maminko, jak asi to funguje s tou Martininou veverkou? A s tím mým kamínkem? Že je to tak trochu kouzlo? Držím to v ruce a hned se mi něco povede. Nebo to není tím?
Tomu se říká talisman. Nebo taky amulet. Je to dobré, když tě uklidní, ale štěstí nenosí. Tak to se štěstím nefunguje. Znáš ten příběh o zlatém býčkovi na poušti?

Myslíš, jak šli Izraelci z Egypta?
Ten. Mojžíš od lidí odešel na horu. Byl tam dlouho a lidi už nechtěli čekat. Na poušti běží čas pomalu. Není kam jít, na co se těšit, a Mojžíš je daleko. Říkal lidem o Pánu Bohu; mluvil s ním a pak to lidem vyprávěl. Poznal, kam mají podle Hospodina jít, kam jim ukazuje. Jenže teď, bez Mojžíše, jsou lidé ztraceni.
A tak přijdou za Mojžíšovým bratrem Áronem, je to kněz.
Árone, potřebujeme Boha. Mojžíš zmizel, už se nevrátí a ten náš Bůh není vidět. Jsme úplně ztraceni. Lidi v Egyptě měli aspoň bohy, co byli vidět, dalo se na ně sáhnout, poklonit se. Chceme taky boha vidět! Udělej nám ho! Poneseme ho pak před sebou, budeme vědět, kam jít.
Mají pravdu, musím jim pomoct, rozhoduje se Áron. Dejte sem všechny náušnice a náramky!
Áron připravil formu, zlaté šperky roztavil a nalil do formy. A vznikl býk. Býk je silné zvíře, to je dobrý obraz boha. Silného boha přece na poušti potřebujeme. Nemůže být pořád neviditelný. Budeme mu říkat Hospodin a zítra bude jeho slavnost.
Lidé se mají na co podívat, na co těšit, co oslavovat. Přinesou oběti, jak se to bohům dělá. Tančí kolem býka, zpívají. Konečně máme taky boha, který je vidět!

Jenomže Mojžíš se vrací. Zpěv lidí je slyšet hodně zdálky. Co se to děje?, ustrne. Takhle lidi přece nikdy netančili. A co je to uprostřed nich? Pane Bože, co se děje?!
Uvidíš, Mojžíši, zlobím se na ně. Štvou mě! Už s nimi končím! Nevydrželi chvíli počkat, hned mě nahradili, nechali. Tak je taky nechám.
Jenže pak se Mojžíš zarazil. Mrzí ho, co se stalo. Ale… Pane Bože, jestli s námi končíš, tak… Mojžíš se neodvažuje to domyslet. Co s tou sochou udělají? Vždyť jim v té poušti nepomůže. Možná kolem ní budou ještě pár dní tančit, za týden ji poponesou, ale nebudou vědět kam. Pane Bože, tak já chci taky skončit. Jsou to moji lidi, já k nim patřím. Tohle Desatero, co nesu v ruce, už je k ničemu. Když ty s námi nebudeš. Mojžíš zoufale hodí desky na zem.
Hospodine, ještě to s námi zkus. Vždyť jsi toho už s námi tolik ušel. Abrahamovi jsi kdysi slíbil, že jeho potomstva bude jako hvězd. A teď, když už jich je tolik, tak to má všecko skončit?

A odpustil jim Pán Bůh? ptá se Anežka.
Odpustil. Jako už mnohokrát předtím i potom. Ale každá taková věc nechá nějakou jizvu, šrám. A nápad udělat si boha někdy zase přijde.
Myslíš jako sochu nebo talisman?
Třeba. Ale je to ještě složitější. Boha si snadno předěláváme do nějaké své podoby i tím, jak o něm přemýšlíme, mluvíme, jak o něm říkáme někomu druhému. Právě proto je dobré znát o něm příběhy. V každém z nich se zdůrazní trochu něco jiného a vzniká z toho lepší obraz. Plastičtější. Celistvější. Bůh není vidět, nedá se na něho sáhnout, nedá se vzít do kapsy nebo postavit na lavici. Ale máme ho někde uvnitř v sobě nebo kolem nás a můžeme s ním mluvit.
To myslíš jako modlitbu?
Tak.
A nosí to štěstí?
No, štěstí se tomu většinou neříká, spíš pokoj, klid, zklidnění. Třeba i v té škole.

Býk v Bibli

Býk byl v Orientu domácím zvířetem už od 3. tisíciletí před naším letopočtem. Chová se na maso, používá se jako tažné zvíře. Býk je silný, proto je také symbolem moci a plodnosti, jako býk se zobrazují božstva plodnosti a války.
Kromě vyprávěného příběhu o zlaté soše na poušti, kterou Kraličtí nazývají tele (Ex 32), je v Bibli vícekrát zmíněn býk jako obětní zvíře. Najděte, s čím byla spojena oběť býčků při uzavření smlouvy s Hospodinem (Ex 24,5).
V ikonografii evangelistů je býk symbolem evangelisty Lukáše, protože Lukášovo evangelium začíná Zachariášovou obětí.

Lenka Ridzoňová, kresba Kateřina Urbánková