(ČB 10/2016) Více než pět set let nás dělí od narození jednoho z nejvýznamnějších biskupů Jednoty bratrské, Jana Augusty (1500–1572). Život ve službách Jednoty, šestnáctileté věznění na Křivoklátě i jeho z velké části polemické dílo zkoumala již řada badatelů. Je vůbec možné vypátrat o Augustovi ještě něco nového?
Poslechněte si článek:
V posledních letech se ukazuje, že ano, a to zejména díky objevu spisů, které byly dosud pokládány za nedochované, ale také díky práci s některými prameny, které dosud nebyly dostatečně vytěženy (např. rukopisy Kázaní o stavu manželském, 1535; Písně Jana Augusty, kteréž dělal u vězení, 1562). Roku 2011 byl objeven Augustův rejstřík perikop, který přepracoval a tiskem vydal Jan Černý kolem roku 1558 (Registrum aneb Zpráva). Roku 2012 byla objevena obsáhlá Augustova postila, známá pod označením Summovník. Její rukopis byl dokončen nejspíše roku 1557, tiskem byla vydána kolem r. 1570 (První díl knih služby Slova Božího). Tato postila v současné době představuje nejstarší dochovanou postilu z prostředí Jednoty bratrské.
Badatelé právem jásají, neboť nalezení spisů, které byly doposud pokládány za ztracené, otevírá nové pohledy na Augustovo dílo a možnosti výzkumu z nejrůznějších hledisek: historických, teologických, hymnologických či jazykovědných. Zároveň se objevují určité indicie pro hypotézu, že z Augustova pera pocházejí i některé další neautorizované texty (předmluvy k překladům Lutherových spisů) či popularizující spis o otázce církve, připisovaný dosud jinému autorovi.
Konference
Objevy Augustových děl podnítily skupinu badatelů k uspořádání konference, na níž by sami mohli veřejně představit výsledky svého nejnovějšího výzkumu o díle Jana Augusty, a zahájit tak mezioborovou diskusi, která by umožnila zasadit dílčí výtěžky do širších souvislostí. Konferenci pořádá Katedra praktické teologie Evangelické teologické fakulty UK pod názvem „Jan Augusta: Nové texty – nové perspektivy“. Koná se v pátek 25. listopadu 2016 od 9.30 v budově ETF UK v Praze. Všichni zájemci jsou na ni srdečně zváni. (Bližší informace: http://web.etf.cuni.cz/ETFKPT-46.html)
Přestože se jedná o téma spadající na první pohled spíše do kompetence církevních historiků, poutalo již v minulosti nemalý zájem praktických teologů. František Bednář vydal Augustovo Umění práce díla Páně služebného (1941) a publikoval k němu podrobnou německou studii (1952), Josef Smolík vydal vedle bezpočtu kratších studií a článků o Augustovi také jeho doposud jedinou biografii (1984) a Pavel Filipi podal ve své studii o tendencích bratrské homiletiky nárys Augustovy nauky o kázání (1982). Zájem praktických teologů o Augustovo dílo, který přetrvává i v současnosti, vyrůstá ze základního nasměrování Augustovy tvorby. Tu lze označit nejen jako teologickou, nýbrž doslova jako prakticko-teologickou, ekumenicky a ekleziologicky zaostřenou a církevně praktickou (kázání, písně, rejstříky perikop a písní). Toto nasměrování v sobě nese bohatý aktualizační potenciál.
Tabita Landová, Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy