(ČB 9/2016) Letní kemp navazuje na evangelickou tradici setkávání mládeže. Původně se konalo několik kurzů v různých termínech a na různých místech, ze zkušeností ale vyplynulo, že by mladí lidé ocenili možnost setkávat se společně ve větší skupině a nemuset se složitě domlouvat, kdy kam jet. Tak model letního kempu před pěti lety vznikl. Každý účastník si vybere jeden z kurzů, přímo na místě nabízených a navštěvuje jej pak každé dopoledne celý týden. Zbytek času ale všichni mohou trávit společně.

Poslechněte si článek:

Letos, do Strmilova, se na začátku prázdnin sjelo přes 40 účastníků, z nichž sedm přijelo z krajanského sboru v Bohemce na Ukrajině, kterou založili v roce 1905 potomci pobělohorských exulantů. Zájemci se mohli přihlásit na kurz ragby, kurz cirkusový nebo umělecký; odpoledne a večery byly zaplněny biblickým programem, sportem, výtvarnými dílnami, muzicírováním, posezením u čaje nebo hraním deskových her. Jeden z večerů byl věnován také besedě s Ondřejem Titěrou, druhým náměstkem synodního seniora, který má péči o mládež ve svém referátu.

Mně se poštěstilo vést cirkusový kurz. Přihlásilo se 19 přítomných, což pro mě znamenalo velký závazek. Když jsem pak na konci týdne odjížděla s krabicí plnou sladkostí a poděkování, kterou jsem od účastníků dostala, měla jsem velkou radost. Ještě víc mě ale potěšilo, co se mí svěřenci za týden naučili, s jakým nadšením se vrhali na nelehké úkoly, že dokázali pracovat společně, navzájem si pomáhat a že si uměli udělat i sami ze sebe legraci. A nemluvím jen o těch 19 lidech, se kterými jsem se potkávala každé dopoledne, ale o všech, kdo do Strmilova přijeli. Za to všem patří velký dík.

Mimochodem – víte, proč jeleni chodí rádi do cirkusu? Protože se tam skáče na laně.

Jana Vondrová, foto Daniel Ort