(ČB 7+8/2014) Vy jste ale slepice! Maminko, že nejsme žádné slepice! rozčiluje se Anežka.

A proč nechcete být jako slepice? To přece není nadávka. Ke slepici se připodobňuje i Pán Bůh.
Ke slepici? To přece ne.
Znáš tu písničku o slepici a kuřátkách?
Myslíš Podvečer tvá čeládka? Té moc nerozumím.

Řeknu ti o jedné holčičce. Jmenuje se Maruška. Bylo to už dávno. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Bohuslava Bradbrooková (1922) se narodila ve Valašském Meziříčí. Otec Karel Nečas byl profesor na gymnáziu. Měla o devět let staršího bratra. V letech 1937–41 studovala na učitelském ústavu a po válce šla do Prahy studovat na filozofickou fakultu latinu, češtinu a angličtinu. V padesátých letech se rozhodla emigrovat, nakonec se dostala Anglie, kde se stala uznávanou znalkyní díla Karla Čapka. Přednášela na několika prestižních školách a založila anglickou větev české exilové Společnosti pro vědy a umění. Pokračování textu →

(ČB 7+8/2014) Šest tezí, které jsou víc než jen historickým dokumentem. Letos 31. května uplynulo přesně 80 let od času, kdy se v Barmenu, části města Wuppertalu, sešli křesťané, aby se navzdory temným bouřným mrakům své doby rozpomenuli na kořeny křesťanství.

V předchozích letech šplíchala Německem vlna naděje na časy bez nezaměstnanosti a hospodářské krize. Osudová naděje na vůdce, jemuž celý národ plesá a následuje ho. Osudová naděje na vůdce, o kterém i velká část evangelické církve, Pokračování textu →