Archiv pro rubriku: Archiv 2019

Český bratr 7-8/2019. Téma: Co dává církev člověku do života?

Úvodník

 

Víra * církev * kostel

Jsi věřící? Chodíš do kostela? Jsi evangelík, nebo katolík? V které církvi jsi člen? Přihořívá, přihořívá. Od obecného, tedy zda člověk „v něco“ věří, až po členství v konkrétním společenství sboru.

Poslechněte si článek:

Co církev do života člověku dává? To jsme se snažili z několika úhlů pohledu v tomto letním dvojčísle nahlédnout. Má k tomu co říct teolog, ale také podnikatelé, kteří mají odpovědnost za firmu a své zaměstnance.

Jistě není náhoda, že mladí lidé, vyrostlí v církvi, jsou často předsedové tříd, angažují se v občanské společnosti nebo pracují jako dobrovolníci v nějaké neziskové organizaci či v Diakonii. Nedělní škola s biblickými příběhy a tvořivými aktivitami dává pevný základ a orientaci, sdružení mládeže přidává vzdělání, jistotu, sebevědomí, kultivuje schopnost vyjadřování i ohleduplnost při diskusi. A ještě motivuje mladé, aby se naučili hrát na kytaru a nestyděli se zpívat zplna hrdla. Až v dospělosti se pak projeví, že ohleduplnost a kultivovanost je velká devíza do života a čestnost a odpovědnost je v jakémkoli povolání k nezaplacení.

Jsou to všechno vklady, které můžeme možná získat i jinde, ale v církvi určitě, a vrchovatou měrou.

K času prázdnin a dovolených patří letní dvojčíslo Českého bratra. A k pohodě léta někde v altánu či v síti na zahradě trocha poezie. Tu najdete ke konci tohoto poněkud tlustšího vydání.

Milí čtenáři, příjemné léto, odpočinek i inspiraci vám přeje

Daniela Ženatá

 

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

SLOVO

RECENZE

 

Český bratr 6/2019. Téma: Vztahy a nevztahy

Úvodník

Někdy bychom si to představovali jinak

O vztazích se dnes hodně mluví. Jistě, důležité byly vždy, ale v otevřenější společnosti se vztahy více řeší, je na ně víc vidět, více se o nich píše i přemýšlí. Přístup k informacím a možnost cestovat také sehrává svou dobrou roli. A paradoxně – v sexuálních vztazích jsou dnešní mladí zdrženlivější než jejich rodiče. Dokonce jsou jiní než mladí před deseti nebo patnácti lety. Svoje životní kroky více promýšlejí a rozhodují se sami za sebe, ne pod tlakem širší rodiny nebo společnosti. A tak někteří vystrojí svatbu svých snů dříve, některým naopak na obřadu už běhají vlastní děti.

Poslechněte si článek:

Mnohem více se také odkrývají vztahy, k nimž se dříve lidé těžko přiznávali, a v širší rodině se tutlaly. Mnohá tabu padla. Prostor dostávají výpovědi rodičů, jejichž děti už se nechtějí skrývat a přivedou si životního partnera stejného pohlaví. Rodiče by si často věci, týkající se jejich dětí, představovali jinak, ať už jde o vzdělání, práci, místo pro život, nebo výběr partnera. Nakonec však zvítězí ti, kteří s láskou a pokorou dokážou přijmout situaci, tak jak je, a vztahy s dětmi nepřestřihnou, ale dále rozvíjí. Partnerským vztahům všeho druhu i obhajobě tradiční rodiny je věnována rubrika Téma.

V polovině května se konal synod naší církve. Nejdůležitější zprávy z jednání, složení nově zvoleného předsednictva, prohlášení synodu i pár fotografií toto číslo také přináší.

Milé čtenářky a milí čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Daniela Ženatá

 

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

SLOVO

RECENZE

 

Český bratr 5/2019. Téma: Očekávání

Úvodník

To za dřívějšího pana faráře nebylo

Co očekává sbor od nového faráře? A co farář od sboru? V evangelickém presbyterně-synodním zřízení, když je farář na sbor volen staršovstvem, by to mělo být předmětem rozhovorů před jeho kandidaturou a volbou.

Poslechněte si článek:

Očekávání je jemné předivo představ a plánů, toho, co je zvykem a co bychom si přáli, aby bylo jinak, vzpomínek na dětství a na poměry ve sborech, které člověk blíže zná. Jsou sbory, které mají jasnou představu, co by mělo fungovat a jak, jsou sbory, které tolerují obdarování a kreativitu kandidáta. V minulosti se přísněji pohlíželo na vše, co se očekávalo, včetně chování dětí z fary a života rodiny faráře – to už je naštěstí většinou pryč.

Jsou faráři, kteří uvěřili v až dospělosti a vycházeli z teologických studií bez představ o práci ve farním sboru. Proto existuje již desetiletí systém bohosloveckých praxí a hlavně vikariát po ukončení studia. Pod vedením zkušeného kolegy (mentora) se vikář seznamuje s prací ve farním sboru po dobu jednoho roku, aby zažil všechny typy shromáždění i akcí, které může očekávat po nástupu na samostatné farářské místo.

Přes všechna opatření jsou a asi vždycky budou různá očekávání ze strany sborů i farářů. A jsou proto nadmíru důležité rozhovory, vyjasnění pozic a předestření představ o všem, co se farářské práce týká. Kdo nic neočekává, nezažije možná zklamání. Ale ani radost z podařeného díla.

Milé čtenářky a milí čtenáři, doufám, že rubrika Téma naplní vaše očekávání.

Daniela Ženatá

 

OBSAH ČÍSLA

TÉMA

MOJE CÍRKEV

DIAKONIE

SLOVO

RECENZE

 

 

 

 

Český bratr 4/2019. Téma: Křesťanská rodina

Úvodník

Cudná zbožnost evangelická

Je na rodině poznat, že je evangelická? Jak vlastně vypadá rodinný život podle evangelia? A co rodiny konfesně smíšené nebo sympatizující, leč bez církevní příslušnosti, nebo z jiných církví?

Poslechněte si článek:

Inu, to je ta jednota v různosti, dere se na mysl. Legitimní je vše a je jen na konkrétním společenství, co přijme za své, a tedy „normální“. Většina našich sborů navazuje na reformovanou tradici. Projevy víry jsou cudné až rezervované. Slezský region je typický zbožností vřelejší, projevy otevřenějšími a citovějšími. Tak to popsali i manželé Hurtovi, s nimiž si v tomto čísle můžete přečíst rozhovor.

V posledu ale nejde ani tak o zbožnost, jako spíše o činy, které možná z naší víry vyvěrají. U Hurtů to bylo to, že se dali na pěstounskou péči a vytvářejí bezpečné rodinné zázemí dětem, které by jinak vřelou rodičovskou náruč stěží poznaly. U miminek jde opravdu více o láskyplné přijetí než o pohnutky, které k tomu dočasné náhradní rodiče vedou.

V širším kontextu se změnami v evangelické rodině, pestřejším složením církevního lidu i jednotlivých sborů zabývá v rubrice Téma teolog Ondřej Kolář. Rodiny nejsou již pilířem církve. Je třeba hledat jiné formy sborového života, v nichž se zabydlí i členové rodin neúplných nebo smíšených, rozvedení, jednotlivci žijící bez partnera či bezdětné manželské páry. Neboť církev nedrží pohromadě rodinné či přátelské vztahy, ale evangelium Kristovo.

Milé čtenářky a milí čtenáři, inspirativní čtení vám přeje

Daniela Ženatá

 

OBSAH ČÍSLA