(ČB 9/2021) „Dlouhá přítomnost“ je termín, který prosazoval ve svých poválečných přednáškách, v temných časech komunistických padesátých let evangelický filosof J. B. Kozák. Myslel tím výsadu člověka nepodléhat okamžiku, čerpat z širokých kontextů a z vědomí dlouhodobého vývoje. Jedná se o klíčovou lidskou výsadu.
(ČB 9/2021) V cirkevnom zbore, do ktorého patrím (Praha-Uhříněves), sme si všimli, že ten „klasický“ spôsob zborového života, kde by sa väčšina aktivít odohrávala pravidelne v priebehu týždňa, je pre nás čoraz menej udržateľný. Preto „experimentujeme“ s formátmi ako letná zborová dovolenka (1 týždeň), biblické zborové víkendy (2x/rok), zborové dni so spoločným obedom a prednáškou po nedeľných bohoslužbách, zborové výlety či grilovačky. To sa nám osvedčuje ako zmysluplné a komunitotvorné. Nedeľné bohoslužby však pre mňa stále zostávajú stredobodom života zboru.
Pavol Bargár, presbyter
(ČB 9/2021) Léto skončilo. Pomalu se vracím z prázdnin zpátky do reality všedního dne. Na konci takového všedního dne, plného úkolů a povinností – to už mám všeho nad hlavu – zasednu k večeři, pak si sednu do křesla a naučeným grifem spustím televizi, u které se už, doufám, nebudu muset namáhat s nějakým velkým přemýšlením.
(ČB 9/2021) Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě. Víš o mně, ať sedím, nebo vstanu, z dálky je ti jasné, co chci dělat. (Žalm 139)
Žalmista má jasno: Hospodin nás zná… A co my? Známe se? Víme, co s životem? Čím se vyučit? Co vystudovat? Kým se v životě stát? A kde? A s kým? Někdo to zjistí docela brzy. V patnácti ví, jaký obor zvolit, ve dvaceti, s kým chce život prožít. To je určitě fajn. Ale jinému se cesta životem klikatí a otázka Co se sebou? ho občas v noci budí. Pokračování textu