Archiv autora: Gabriela Malinová

Úvahy pod kazatelským stromem

hodiny(ČB 5/2018) Kazatelský strom si může vyrobit snadno každý čtenář Evangelického kalendáře, který si na svislou čáru vyznačí data narození kazatelů a na vodorovné linky souměrně jejich jména.

Takže mě z tohoto schématu vyšlo, že nejpočetněji jsou mezi kazateli zastoupeni narození v roce 1972 a některé jiné ročníky narození zejí prázdnotou. Soustředím-li se na spodek koruny stromu, nacházím poslední početnější ročník kazatelů narozených v roce 1982 a potom už výrazný úbytek.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Martin Veselovský: Tomáš Holub. Biskup na snowboardu

Holub obálka(ČB 5/2018) Vlastně Tomáš Holub už zase tak mlád není. Rozhodně tak ale vypadá nebo působí, což jistě bude i odraz jeho vnitřku. Patří k tomu i to, že je sportovec – tělem, duší asi méně. Ta je usazena jinak. Udávala od mládí tón rozhodnutím, ke kterým by se leckdo neodhodlal celý život. Generálním sekretářem České biskupské konference se stal v době, kdy mu bylo kolem 45 let, a biskupem plzeňské diecéze ve čtyřiceti devíti. Sám papež mu svůj postřeh ohledně jeho mládí víckrát do tváře v dobrém vmetl; nejprve, když se ho ptal, zda má aspoň maturitu, pak zase se divil, jak někdo tak mladý může být už biskup.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Lenka Pecharová: Po stopách stoleté dámy

Po-stopach-stolete-damy(ČB 5/2018) Republika slaví vzácné jubileum. A s půvabnou encyklopedickou publikací Po stopách stoleté dámy přichází při té příležitosti osvědčená autorka knih pro školáky Lenka Pecharová. Počte si žák prvního stupně, protože jednotlivé události jsou sepsány stručně, jen na několika řádcích. Dobře orientovat se bude systematik, protože celá knížka je uspořádána po ročnících od vzniku republiky v roce 1918 až do letošních stých narozenin. Se zájmem zalistují fanoušci sportovních úspěchů, protože jich za těch sto let byla spousta a většina z nich se v knížce připomíná.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Poslední slovo: Půlnoc v kostele

posl(ČB 5(2018) Ještě na vysoké škole jsem se studijním kruhem absolvovala třídenní exkurzi po památkách Říma a Vatikánu. Nejvíce jsem se těšila na chrám sv. Petra. Když jsem byla konečně uvnitř, nechala jsem se zlákat tichem jedné z postranních lodí; jinak byla všude spousta lidí. Usedla jsem do lavice a snažila se vnímat tu jedinečnou atmosféru. Kolem mě se vroucně modlilo pár věřících a i já se nechala strhnout geniem loci. Trable všedního dne zůstaly před kostelem a moje myšlenky letěly vzhůru.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu