(ČB 10/2014) Petra Fischerová není pro čtenáře Českého bratra neznámou umělkyní, její ilustrace se na jeho stránkách pravidelně objevují. Je evangelická malířka, což je v českém prostředí stále ještě vnímáno jako spojení neobvyklé nebo přímo jako protimluv. Po absolvování pražské Akademie výtvarných umění se věnovala různým uměleckým technikám – od malby a kresby přes plastiku a linoryt až po fotografii. Vydala rovněž básnickou sbírku. Své náměty čerpá z biblických příběhů, ale významnou inspirací je pro ni také lidské tělo v jeho nesčetných podobách. Přestože o sobě nerada mluví a místo komentování vlastních obrazů nechává raději mluvit dílo samotné, ke krátkému rozhovoru nakonec svolila. Pokračování textu
Archiv autora: Gabriela Malinová
Rozhovor církve o hospodářské soběstačnosti sborů a samofinancování
(ČB 10/2014) Článek navazuje na sérii informací o cestě k samofinancování ČCE, které byly postupně publikovány v Českém bratru číslo 7 až 12 v minulém roce. Čtvrté zasedání 33. synodu ČCE se intenzivně zabývalo výsledkem diskuse o soběstačnosti sborů a přijalo následující desetibodové usnesení:
1. Synod bere na vědomí průběh rozhovoru ČCE i s jeho výsledky, vedeného na základě usnesení č. 28 třetího zasedání 33. synodu a pokládá toto usnesení za splněné. Pokračování textu
Chrudimský seniorát
(ČB 10/2014) Chrudimský seniorát se počtem něco přes 6 300 členů řadí v ČCE mezi senioráty středně velké. Většinou své rozlohy leží v Pardubickém kraji, zasahuje však i do Středočeského kraje a kraje Vysočina. Název Chrudimský seniorát má historické kořeny, a to když se v minulosti Chrudim stala v oblasti metropolí sborového života a později byly v jejím okolí zakládány sbory nové. Pokračování textu
Perla secese v Herlíkovicích – nejvýše položený evangelický kostel
(ČB 10/2014) V těsném sousedství krkonošského střediska ČCE Horský domov se nachází malebný secesní kostelík, dokončený před 110 lety. Toto výročí si na začátku prázdnin připomněla asi stovka lidí z Čech i Německa, kteří mají tuto lokalitu rádi a dlouhá léta sem jezdí; někteří hosté z Německa se tu dokonce narodili.
Kostel je jedním z mála secesních chrámů, které byly na našem území postaveny, a to především v oblastech bývalého německého osídlení v pohraničí (s výjimkou katolických kostelů ve Štěchovicích u Prahy, Sv. Klementa v Brně a původně jen provizorní dřevostavby v Praze-Libni, která stojí dodnes). Pokračování textu