(ČB 6/2016) Platí myslím obecně, že o pozitivních jevech nebo třeba kladných povahových rysech se píše obtížněji než o tom negativním; snadněji se žel píše o tom, co nás trápí, než o tom, co nás těší. Proč? Možná proto, že u toho radostného hrozí jistá kýčovitost, jalovost? Nebo jen nelze prostou radost popsat dostatečně atraktivně?
Poslechněte si článek:


