Archiv autora: Gabriela Malinová

Rozhovor s Mílou Esterlem. Cílem nového zpěvníku je barevnost, různost, rozšíření palety bohoslužebného zpěvu

foto 1(ČB 1/2017) Miloslav Esterle je předseda zpěvníkové komise, která pracuje již 12 let. Za tu dobu se složení komise dost proměnilo, ale Míla v ní působí od začátku, tj. od roku 2004, jako její předseda. Má hudevní vzdělání, v současné době je ředitel Základní umělecké školy ve Starém Plzenci, v církvi ho známe jako autora hudby či úprav písní, které jsou v Dodatku k EZ, podílel se taky na přípravě zpěvníku Svítá. Jeho nápadem a letitou aktivitou jsou také hudební pobyty v rekreačním středisku v Chotěboři.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Ven z pasti chudoby

Předlice(ČB 1/2017) V osm hodin ráno se scházíme na pražském Žižkově. Naďa bravurně provede velkou a hlavně dlouhou dodávku úzkým průjezdem, ve kterém se vzdálenost mezi stěnami a zpětnými zrcátky počítá na jednotky centimetrů. Můžeme nakládat. Ve skladišti žižkovského českobratrského sboru čekají stovky a stovky dárků. A my jich do dodávky potřebujeme dostat osm set. Trvá nám to přibližně hodinu. Když je hotovo, koordinátorka Tereza si oddychne – zase se chvilku může věnovat své dvou a půlleté dceři. Nás s Naďou čeká cesta do Ústí nad Labem, přesněji do tamních Předlic. Nachází se tam jedna z nejdrsnějších vyloučených lokalit v Česku. Pokračování textu

Dvacet let práce na česko-německých vztazích

DSC_0950(ČB 1/2017) Před dvaceti lety byla ustanovena pracovní skupina k německo-českým vztahům, sestávající z delegátů Evangelické církve v Německu (EKD) a Českobratrské církve evangelické.

V roce 1996 vydal synod naší církve prohlášení k vysídlení sudetských Němců z Československa po druhé světové válce. ČCE chtěla tímto prohlášením prolomit začarovaný kruh vzájemných obviňování, a tím dát česko-německým vztahům nový počátek. Prohlásila tehdy, že kromě viny, kterou na tehdejším pošlapání vztahů nese německá strana, i z české strany došlo po druhé světové válce k proviněním. Prohlášení zdůrazňuje: „Poválečné radikální a zdánlivě konečné řešení problému vztahů Čechů k Němcům

Poslechněte si článek:

Pokračování textu

Dopis Janu Palachovi

Jan_Palach_foto_z_průkazu(ČB 1/2017)

Ahoj Jendo!

Jsem o tři roky mladší než ty. Jmenuju se Láďa Ruml a pocházím z malé obce na předměstí Mladé Boleslavi. Tam jsem vychodil i celou základní školu.

Mým snem od raného dětství bylo stát se strojvedoucím parních lokomotiv a tahat s nimi „dlouhé těžké nákladní vlaky“. Ty jezdily i u nás v Boleslavi, ale to, co jsem viděl ve svých pěti letech z dětské sedačky na kole svého táty v údolí Labe mezi Litoměřicemi a Děčínem, rozhodlo! Na obou březích řeky dvoukolejné tratě a na nich supěly 555 a 556 ( „němky a štokry“), zapřažené do úžasně dlouhých nákladních vlaků.

Poslechněte si článek:

Pokračování textu