(ČB 12/2017) Zdálo by se, že plnění tohoto přikázání vyžaduje pouhou maličkost, a přece tu jde o věci tak veliké, že kdo chce tomuto požadavku vskutku dostát, musí dát v sázku tělo a život, čest i statek a vůbec vše, co má a čím vládne. Zapovídá se nám tu mnoho špatných skutků našeho jazyka, jichž se dopouštíme za prvé mluvením a za druhé mlčením. Pokračování textu →

(ČB 12/2017) Kněz podřízl zvíře, hodil je na hromadu dříví na oltáři a spálil. Tak si představujeme starozákonní oběť. Ale už první detailnější popis oběti, ustanovené ještě před vydáním Zákona, ještě v Egyptě, oběti velikonočního beránka, ukazuje o dost jiný obrázek: Beránek je zabit, trochou jeho krve jsou potřeny veřeje domu. Jinak ale všechno sní pospolitost. Přitom hod beránka je vůbec ta nejzákladnější oběť. Ta úplně minimální liturgie Starého zákona. Pokračování textu →

(ČB 12/2017) Požitek. Znamenal živobytí, obživu. Nebo gáži či důchod. Kam se to jeho význam za nás posunul? „Žití“, ten nejužší základ, který se smyslem tohoto slova úzce souvisí, už v něm asi vůbec nevnímáme. A počáteční důležitost až závažnost slova zmizela; zůstal jen jeho výsledek – libý pocit sám o sobě. Libé pocity ale i tak k životu patří, nemuseli bychom se za ně asketicky stydět. Ať už je vyvolá smysluplná intelektuální debata, nebo dobré pivo. Pokračování textu →

(ČB 12/2017) Petr Brodský (*1947) prožil dětství v Jablůnce a mládí na Vsetíně. Po střední ekonomické škole vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze. Jeho prvním sborem byl Libštát; pro občanské postoje nepohodlné komunistům v dobách tzv. normalizace mu však byl záhy odňat státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Byl přeložen do sboru v Hrubé Vrbce a pak z vůle tajemníka pro věci církevní do Horních Dubenek. Zde o státní souhlas přišel definitivně, pracoval v několika manuálních profesích a od roku 1983 až do převratu v roce 1989 se živil jako jako třídič a později vedoucí vlakových a ambulantních pošt v Jihlavě. Pokračování textu →