(ČB 2/2020) V myšlenkách se vracím ke svému farářování v Glasgow v první půli devadesátých let minulého století. Vydávám se do malého krámku s novinami, časopisy a všelijakými drobnostmi za Georgem Frielem, který krámek vlastní a kde i sám prodává. Ve svém království je vždycky k zastižení. Do cesty však se mu staví nemohoucnost; čtyřicátník George totiž sotva chodí. A musel se smířit s tím, že omezování pohyblivosti nohou bude pokračovat. Sleduji, jak s doufáním vyhlíží, zdali mu vývoj zdravotnictví neotevře cestu ku pomoci. Důvěřivě mně o všem pověděl. Přijít za ním pro mě znamená nanovo prožívat tlak důvěry, s jakou George o sobě mluví, včetně naděje, které se nevzdává. Dodal:
„Je mi jasné, že asi brzy nebudu schopen své maličké království sám obstarávat.“ Co k tomu mohu já dodat?

Poslechněte si článek:

(ČB 2/2020) Všechno to začalo už před lety setkáním Jany Kašparové (tehdejší zástupkyně ředitelky) s Dietmarem Böhmem z Evangelische Fachschule für Sozialpädagogik. Dietmar oslovil Magistrát města Brna jakožto partnerské město Stuttgartu s prosbou o kontakt na školu, která by měla zájem o spolupráci. Původně mu byla Brnem navržena necírkevní škola, ale jak už to někdy bývá, vše nabralo jiný směr. Nabídka se dostala k Janě, slovo dalo slovo a čas ukázal, že toto rozhodnutí bylo víc než dobré. A tak stuttgartští studenti přijíždějí už více než 15 let za poznáním k nám a naši studenti v rámci své odborné praxe na oplátku jezdí každý rok na týden do Stuttgartu.

Poslechněte si článek:

Víc než praxe

Do Stuttgartu z VOŠky jezdí druháci. Mají už za sebou jeden ročník, nakoukli už do problematiky sociální práce, a tak je pro ně inspirativní poznávat sociální práci v Německu. Poslední tři roky jezdí se studenty VOŠ i žáci ze Střední zdravotnické školy EA. Studijní pobyt má více rozměrů – nahlédnout do jiných forem praxe, získat jazykovou zkušenost a pak také spolu intenzivně šest dní pobýt. Pokračování textu →

(ČB 2/2020) Pro každoroční (před) vánoční bohoslužby na Konzervatoři evangelické akademie Olomouc vybral letos spirituál Aleš Wrana téma „Vánoční stromek.“ Na pozadí vzniku této vánoční tradice uvedl posluchače nejprve do příběhu Adama a Evy a jejich „rajského selhání“, které vedlo k vyhnání z ráje, z trvalého společenství s Bohem, jejich Stvořitelem. Narození Božího Syna, které si připomínáme o Vánocích, otevřelo možnost návratu ztraceného ráje. Vánoční strom, který si lidé zvykli zdobit mnohem později, měl patrně symbolizovat dva zakázané stromy v rajské zahradě. Zdobil se ozdobami dvojího typu: tvar koule měl přímo nebo nepřímo připomínat jablko jako symbol lidské neposlušnosti. Pečivo okrouhlého tvaru zase připomínalo hostii, symbol večeře Páně, symbol otevřeného přístupu k Bohu skrze Kristovu oběť.

Poslechněte si článek:

(ČB 2/2020) Ve čtvrtém patře Husova domu čteme u jedněch dveří na cedulce Spisová služba. V místnosti s trezory se vzácnými tisky zastihneme Miroslavu Fůrovou, která se zabývá nejen evidencí korespondence a pořádáním písemností, předávaných z oddělení do spisovny, ale pracuje také s fotografiemi a archivními fondy. Je zde zaměstnána na poloviční úvazek a my jsme se jí vyptali na její práci.

Poslechněte si článek:

Ráno vždycky roznášíš poštu do jednotlivých pater církevního ústředí, potkáváme se u poštovních přihrádek. Odkdy jsi v práci, že máš poštu tak brzo roztříděnu?

Oficiálně pracuji od osmi do dvanácti, ale běžně tuto dobu přetahuji, protože mimo svoji pracovní náplň mívám práci také pro sbory nebo senioráty. Na požádání pořádám jejich archivy, což je práce, kterou dělám na živnostenský list. Pokračování textu →