(ČB 6/2014) Tato málo známá píseň z dodatku (EZD 674) cituje úvodní prosbu prastaré svatodušní antifony Veni Sancte Spiritus. Vznikla někdy kolem roku 1970 ve východním Německu. Najdeme ji pod názvem Komm, Heiliger Geist! Gott liebend zu loben ve zpěvníčku Neue Gemeindelieder II (Berlin 1973). Autorkou textu je Gertrud Luckau a skladatelem nápěvu je Johannes Petzold, od něhož také pochází známá adventní píseň Noc ke konci se kloní.

Specifikum písně
Píseň má neobvyklou formální strukturu (a b a / a c a / a d a…), která je vytvořena tak, aby se prosba o příchod Ducha svatého v každé sloce dvakrát opakovala. Nejedná se však o nedostatek básnické invence, jde o záměr; opakování prosby (v celé písni až dvanáctkrát!) tak vyzní velmi intenzivně. Tato forma zpívání vede k vnitřnímu ztišení, prohlubuje a usnadňuje přijetí duchovního obsahu. A další prosby, které jsou do jednotlivých slok vloženy, tím dostávají výraznější kontury, více zaujmou pozornost zpěváků. Nevíme, zda píseň vznikla spontánně, či pro konkrétní příležitost. Jisté je, že jde o typický produkt tzv. Singbewegung, což bylo v bývalém východním Německu hudebně-duchovní hnutí, iniciované církevními kantory a faráři. Jeho hlavním programem bylo, aby se lidé pravidelně scházeli o víkendech a o prázdninách (Singfreizeiten) a při odpoledních či večerních hudebních pobožnostech (Offenes Singen), kde byl duchovní život oživen prostřednictvím modliteb, zpěvů a hudby. To byly příležitosti pro novou píseň, která se učila rovnou při pobožnostech formou předzpívání. Některé písně se zpívaly společně, u jiných písní se sloky zpívaly střídavě. Tato tradice se v Německu pěstuje do dneška a začíná se provozovat také u nás, například při setkání zpěváků nebo na hudebních kurzech. Hnutí Singbewegung záměrně navazovalo na tradiční hodnoty, pěstovaly se staré vícehlasé formy (duchovní zpěvy v kostele, světské madrigalové formy v plenéru). Autoři tehdejších písní usilovali o nové formy zpěvu, které by byly jednoduché, uchopitelné, ale také umělecky hodnotné. To potvrzuje také nápěv naší písně, kterou jsme si dovolili transponovat o tón níže, aby závěrečná fráze zpěvu obecného lidu nebyla exponována tak vysoko. Další verze doprovodu budou k dispozici v připravované publikaci Chvalčovské miniatury 2 (vyd. Kalich), která bude v prodeji od července t. r.

Johannes Petzold (1912–1985)
Melodie písně je prostá, ale ne triviální. Je poznat, že ji vymodeloval opravdový mistr. Použil jen pět tónů z pentatonické řady tónů d-e-g-a (centrální tón)-c, které zkombinoval originálním způsobem. Tak vznikl půvabný hypoaiolský nápěv, který dodá svatodušní písní nezaměnitelnou podobu. Píseň je zpívatelná také bez doprovodu. Spolu s gregoriánskými nápěvy a reformačními zpěvy patří do kategorie „ideálních jednohlasů“. Autor nápěvu byl docentem v Církevní hudební škole v Eisenachu, vychoval řadu kantorů. Jako skladatel je považován za mistra malých forem (kánony, písně, moteta na biblické náměty). V novém zpěvníku budou z jeho tvorby i další písně. Mezi ty nejkrásnější patří: Žalm 8 – Pane, jak důstojné je jméno tvé.

Nové formulace starých proseb
Nejen svatodušní antifona Veni Sancte Spiritus, ale také svatodušní hymnus Veni creator spiritus (u nás známý jako píseň Ó Tvůrce, Duchu svatý, přijď) patří k nejvzácnějším hudebně-literárním klenotům západokřesťanské kultury. Oba zpěvy souvisejí se svátkem svatodušní neděle, ale jejich užití není vyhrazeno jen pro tuto příležitost. Tak jako bývají prosby o přítomnost Ducha svatého vloženy do modliteb při různých příležitostech, tak i svatodušní zpěvy mohou mít obecnější používání. Svatodušní písně se pokoušejí vyjádřit důvody, proč prosíme o přítomnost o Ducha svatého, co od něho očekáváme. V jednotlivých verších svatodušních písní z různých dob můžeme objevit prosby, související s životními zápasy, které prožívala v dané době konkrétní generace. Můžeme v nich objevovat nadějná slova, že Duch Boží může učinit to, co člověk sám od sebe nedokáže. Taková slova, i když nepřímo, vybízejí člověka, aby se odevzdal Božímu působení. Jsou to zároveň zkušenosti těch, kteří nalezli pokoj u Boha tím, že na sobě zakusili, jak Boží láska zvítězila nad lidským sobectvím. Píseň, která vznikla ve východoněmeckém prostředí v době politické nesvobody, nám připomíná, že tvůrčí moc Ducha svatého dává člověku sílu, vede ho k poznání v pravdě, učí trpělivosti, pomáhá odpouštět, naplňuje radostí, dává naději a mnoho dalšího, co si ani nedokážeme představit.

Ladislav Moravetz