(ČB 4/2014) Evangelický Teofil to dnes nemá snadné. Evangelických knížek pro Teofily totiž vychází pramálo, a tak se před naším Teofilem – pokud nemá přístup k literatuře v některém cizím jazyce – otvírají vlastně jen dvě možnosti: buď bude svou touhu po Bohu sytit ze stolu evangelikálního, nebo katolického.
Dnešní tip na užitečnou knihu je nepřehlédnutelně katolický. Už ten název „modlitební knížka“ zní uchu jako z 19. století. Podle přívlastku „pro mladé“ to zase vypadá, že se tu počítá jen s Teofilem v pubertálním a raně postpubertálním věku. Obojí je ale klamné zdání: tato „modlitební knížka“ je praktickým úvodem do modlitby, jaký může použít každý, a „mladým“ dojmem působí především grafická úprava, svěží a nezatížená vyčpělými kostelními obrázky – ale tento druh svěžesti je možná předpokladem každého hledajícího teofilství, které se nespokojí se starými odpověďmi. V naší rodině tuto modlitební knížku s užitkem používají dva dospělí evangelíci.
Po kratičkém úvodu vysvětlujícím záměr pořadatelů tu najdeme vstupní soubor deseti modlitebních rad a pokynů, které lze promýšlet a znovu se k nim vracet. To, co se osvědčilo jiným, může se osvědčit i nám. Celá knížka je pak protkána výroky těch, kteří se modlili a žili křesťanský život před námi. Některé vydají za traktát. Příklad z Řehole z Taizé: „Žij právě to, co jsi pochopil z evangelia, i kdyby to bylo jen velice málo, ale to málo bezezbytku naplňuj.“
Vlastní modlitební knížka je rozdělena na dva díly. První, nazvaný Chci tě chválit den co den, předkládá návrh ranních a večerních modliteb na dva týdny. První týden se nese ve znamení „mé cesty s Bohem“, ten druhý se věnuje „Boží cestě se mnou“. Každý den má své téma – například „Znáš mě“, „Ty jsi cesta“ nebo „Nazýváš nás přáteli“ – a dvoutýdenní škola modlitby tak obsáhne řadu oblastí, které jsou pro naše každodenní chození s Pánem Bohem opravdu důležité. Najdeme tu modlitby nejrůznějších tradic i věků: biblické žalmy, novozákonní hymny, krátké modlitby starých církevních otců, významných postav církve 20. století, a to včetně protestantů, jako byli Dietrich Bonhoeffer či Roger Schütz, také ale bezejmenných společenství třeba ze Zimbabwe nebo Fidži. Skoro tu nejsou hluchá místa, žádný den nevyjde naprázdno. Ten, kdo pracuje u stolu, si knížku může třeba ráno otevřít na příslušné stránce a přes den se k ranní modlitbě vracet. Nebo si lze knížku strčit do kapsy či do tašky, modlitbu, která nás oslovila si někam opsat – fantazii se meze nekladou.
Druhý díl se jmenuje Nazval jsi nás přáteli – modlit se životem. Zde najdeme modlitby pro různé příležitosti, zejména však pro všední den, kdy obvykle nepadáme pod náporem dramatických událostí, ale spíš podklesáme pod tíhou únavy a šedi: když jsme skleslí, tíží nás vina, scházejí nám síly… Ale je tu třeba i modlitba na konec zdánlivě promarněného dne.
S některými pohledy můžeme nesouhlasit. Například na závěr je uvedeno několik mariánských modliteb a modlitba růžence, ale o tom už byla řeč na začátku: tolerance a otevřenost jsou pro evangelického Teofila součástí zadání.
Závěrem jako ochutnávku starou poutnickou modlitbu:
Bože, chci přijmout z tvé ruky
tento den
se vším, co přinese.
Ty jsi cesta, pravda a život.
Ty jsi cesta: po ní chci jít.
Ty jsi pravda: chci ji mít před očima.
Ty jsi život: ať mě zebe
trápení a chlad,
nebo mě hřeje štěstí a žár,
všechno je dobré tak,
jak to přichází.
Dej, ať mi to prospěje!
Začínám tento den ve tvém jménu.
Amen.
Šárka Grauová
LENGERKE Georg von; SCHRÖMES, Dörte. Youcat – Modlitební knížka pro mladé. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2012. 175 s.
ISBN 978-80-7195-595-5