Český bratr 10/2013.

Ohlédnu-li se zpět za letošním rokem, musím říci, že s pomyšlením na styky a vazby s krajany mé srdce plesá. Na rozdíl od naprosto nestabilní politické situace jsou vztahy s krajanskými sbory stabilní a navíc se rozvíjejí. V minulých číslech Českého bratra jste byli o mnohém informováni. Nerad bych se opakoval, ale stále mám před očima návštěvu Veselynivky na Ukrajině, kde jsme mohli společně slavit sedmdesátiny Marie Provazníkové, velikonoce v Srbsku, oslavy desátého výročí otevření nového kostela v Bjeliševci v Chorvatsku či konfirmaci pěti mladých členů sboru v Peregu Mare v Rumunsku.

A což teprve prázdninové aktivity! Díky finančnímu zajištění bylo možné opět pozvat skupinu dvanácti dětí z Bohemky na letní tábor do Bělče, který pořádá oddělení výchovy a vzdělávání. Není nutné zdůrazňovat, že se dětem i jejich vedoucí Nadě Žikolové pobyt líbil a celá skupinka při přijetí synodním seniorem Joelem Rumlem před odjezdem vyjádřila poděkování.

Neméně úspěšný byl i kemp ve Strmilově, pořádaný oddělením mládeže. Pět mladých lidí z Bohemky a Veselynivky a dokonce dva z reformovaného sboru v Bysteru na Slovensku vytvořili spolu s ostatními účastníky společenství, na které se nezapomíná. Dovoluji si odcitovat z dopisu, který zde zanechala Marjenka Provazníková: „Strmilov je překrásné místo pro tento kemp! Moc se mi tam líbilo! Program bil určen pro každého a všech to strašně bavilo! Na kempu bil dobře promišlený program a bil tam skvělý organizátorský tým! …poznala jsem spoustu fajn lidí a s některýma se mi těžko loučilo! …naučila jsem se spousta dobrých věcí a hlavní bila ta komunikace s českou a slovenskou mládeží! Moc se mi líbili pobožnosti! Když jsem na Ukrajině ne moc na ně chci, ale když jsem v Čechach (možná je to atmosférou) tak to chci! Mám pocit, že jsem k Bohu tak blízko, že je to až neuvěřitelné! Možná je to tím, že pobožnosti nejsou podávany jako dětem či dospělým, ale mládeži! …Uznávam, že tento tábor bil pro mne plný zážitků. Rada bich se vratila! A chci poděkovat všem, co dělali tak mnoho práce, aby mládež z Ukrajiny mohla jezdit na takové tábory a kempy! Z čistého srdce Marije Provazníková – 21 let.“ K tomu není co dodat. Tato slova mohou být jen povzbuzením, aby ČCE v této činnosti i nadále pokračovala.

Mám radost, že v letošním roce odjeli do Bohemky dva studenti – Jonáš Zejfart a Jan Černý. Téměř měsíční pobyt a práce s dětmi i ve sboru v Bohemce dle prvních reakcí obou stran byly užitečné a poučné. Škoda, že jsem nesehnal ještě dva dobrovolníky pro Veselynivku – ale je to výzva k zamyšlení pro příští rok! I v této činnosti bychom chtěli pokračovat.

A ještě z jedné události mám radost. Farní sbor ČCE v Pardubicích pozval na své tři letní aktivity Dášu a Maxima Havrotovy z Veselynivky. Nejdříve jeli na dětský tábor, pak s mládeží na brigádu a závěr více než měsíčního pobytu ukončili na společné dovolené s pardubickým sborem. Možná by to mohla být výzva i našim ostatním sborům – jak ke vztahům s krajanskými sbory přispívat. Děkuji pardubickému staršovstvu za takovouto aktivitu. Že to bylo užitečné pro obě strany, se jistě ještě dozvíme. Čeština Dáši a Maxima poskočila značně kupředu, což bylo znát při společném závěrečném obědě během rozhovoru se synodním seniorem a synodní kurátorkou a vedoucím zahraničního oddělení ÚCK. Skupina dětí, mládeže i „pardubičtí“ jsou v této chvíli již šťastně doma a žijí ze vzpomínek na léto prožité v Čechách.

Závěrem se chci s vámi podělit ještě o jednu radost: Česká televize přijala nabídku natočit pět dokumentů o českých evangelických krajanech ve východní Evropě, které mají za cíl seznámit širokou veřejnost s emigrací českých evangelíků a s důvody jejich odchodu do ciziny. Na jednotlivých příbězích bude vidět i jejich současná situace, prostředí ve kterém žijí, jejich problémy i budoucnost. Zatím jsou natočeny tři díly – Srbsko, Chorvatsko a Rumunsko; v době, kdy se k vám dostává Český bratr, i Ukrajina a v říjnu bude hotov díl o Polsku. V případě zdárného ukončení by se tyto dokumenty měly vysílat začátkem příštího roku. Přejme si, aby se záměr vydařil.

Přeji vám příjemné a požehnané prožití letošního podzimu při všech sborových i společenských aktivitách s nadějí, že třeba ještě i houby porostou! A rostou.

Pb+