Český bratr 9/2013.

Rozložení parametrů podle seniorátů

V této druhé části souboru článků jsou vyhodnocovány jednotlivé parametry podle seniorátů.
Na obr. 5 jsou uvedeny průměrné počty osob ve sboru v jednotlivých seniorátech. Sledují se průměrné počty členů sboru, počty platících salárníků, počty členů s vlastním příjmem a počty členů s hlasovacím právem. Je zcela zřetelné, že mezi jednotlivými senioráty existují až téměř desetinásobné rozdíly ve všech hodnoceních průměrného počtu členů ve sboru. Nejmenší průměrný počet členů ve sboru je v seniorátu Ochranovském (72) a Ústeckém (142), senioráty s největším průměrným počtem členů ve sboru jsou Východomoravský (650), Poličský (467) a Brněnský (450). Velmi rozdílný počet členů ve sborech bude představovat jeden ze základních problémů při restrukturalizaci sborů.
O počtu členů, kteří nesou finanční odpovědnost za své sbory, nejlépe vypovídá počet platících salárníků. Jejich nejnižší průměrný počet ve sboru je opět v seniorátu Ochranovském (26) a Ústeckém (37), největší naopak ve Východomoravském (250), Poličském (189) a Horáckém (145). Zajímavý pohled je na poměr počtu platících salárníků k celkovému počtu členů sboru. Nejvyšší podíl platících salárníků je v seniorátu Horáckém (44 %), Poličském (41 %) a Východomoravském (36 %), tedy v seniorátech, kde často vybírají salár presbyteři osobně. Nejnižší podíl platících salárníků je naproti tomu v seniorátu Jihočeském a Západočeském, v obou platí salár pouze 17 % členů. V celé církvi platí salár průměrně pouze 30 % jejích členů. Je tedy zřejmé, že většina členů sborů se na financování církve nepodílí vůbec, jsou tedy pouze tzv. kartotéčními členy nebo jejich finanční povinnosti vůči sboru plní rodinní příslušníci. Malá část členů církve přispívá sborům jiným způsobem než salárem. Jejich počet však leží mimo evidenci salárů.

Nerovnoměrnost finanční „síly“ sborů dobře ilustruje pohled na průměrnou obětavost sborů, seřazenou podle jednotlivých seniorátů, obr. 7. Za průměrnou obětavost je pokládán součet salárů, sbírek, darů a ostatních darů. Největší celkovou průměrnou obětavost mají sbory Pražského a Východomoravského seniorátu. V těchto seniorátech se průměrné příjmy sboru z titulu obětavosti sboru blíží 400 000 Kč/rok. Nejmenší celkovou průměrnou obětavost sboru mají senioráty Ústecký (132 tis./rok), Ochranovský (139 tis./rok) a Poděbradský (149 tis./rok). Sbory těchto seniorátů budou mít cestu k samofinancování obtížnou, protože jejich stávající celková obětavost je velmi nízká.
Poněkud jiné hodnocení sborů poskytuje pohled na sborovou obětavost přepočtenou na člena sboru, obr. 8, nebo na platícího salárníka, obr. 9, v jednotlivých seniorátech. Největší obětavost člena nebo platícího salárníka vykazují senioráty celkově „nejchudší“ nebo s nejmenším počtem členů, například Ochranovský a Jihočeský i Západočeský. Naopak senioráty s největším počtem členů i salárníků a s nejvyšší celkovou obětavostí sboru mají příjmy přepočtené na jednoho člena relativně nízké – např. seniorát Východomoravský. Nepříznivé podmínky ve sboru, jako je malý počet členů sboru, vedou k vysoké průměrné obětavosti na jednoho člena, protože jinak by takové sbory nebyly schopny plnit ani své stávající finanční povinnosti a hradit své náklady. Ve sborech s větším počtem členů není potřeba obětavosti tak naléhavá, a proto může být obětavost přepočtená na člena či platícího salárníka relativně nižší. V některých seniorátech se jistě odráží také poměrně nepříznivá ekonomická situace regionu, případně daných obcí. Poněkud mimo jakoukoliv souvislost leží seniorát Pražský, kde je obětavost přepočtená na platícího salárníka nebo člena poměrně vysoká. Vliv má, kromě jiného, nepochybně i dobrá ekonomická situace pražské aglomerace a nejvyšší průměrné příjmy na jednoho obyvatele ve srovnání s regiony.
Ve většině seniorátů tvoří největší podíl příjmů sboru salár. Druhým nejvýznamnějším zdrojem jsou sbírky, třetím dary. Jiné pořadí zdrojů je pouze v Ochranovském seniorátu, ve kterém se projevuje jiná tradice financování sborů.

Témata pokračování článku v příštích číslech:
Rozložení salárníků ve sborech podle výše salárů
Modely vývoje hospodaření ČCE v dlouhodobé perspektivě
Teze předložené 3. zasedání 33. synodu
Postup rozhovoru o přechodu ČCE k samofinancování v roce 2013 a 2014

Pavel Stolař