(ČB 10/2021) Bohoslužby, které konaly v naší modlitebně v neděli 19. září 2021, se nesly ve slavnostní atmosféře. Jednak se konal slib členů nově zvoleného staršovstva, při němž byla za seniorátní výbor přítomna sestra Simona Kopecká, ale zejména byli tři členové našeho sboru oceněni Medailí vděčnosti.
„To není medaile za něco, ale z vděčnosti.“ Tato slova pronesl při příležitosti předání medaile bratr synodní senior Daniel Ženatý. A měl pravdu, jsme jim opravdu za mnohé vděčni. Všichni tři ocenění, sestry Marie Bužková, Eva Kratochvílová a bratr Jaroslav Loukota, patří ke generaci, která utváří život našeho sboru od sedmdesátých let až doposud. Stáli vždy uprostřed sborového dění. Vždy jim šlo o to, aby náš sbor byl místo neokázalé, a přitom živé víry. Místo, kde je člověku dobře. Místo, kam lidé rádi v neděli i během týdne přicházejí.
Sestra Marie Bužková je dlouholetá presbyterka a patří k pilířům našeho sboru. Seznam toho, co ve sboru dělá, by byl velmi dlouhý – počínaje křesťanskou službou, zajišťováním občerstvení přes roznos sborových dopisů až po organizaci úklidu sborových prostor. Mnoho věcí dělá sama, je velice laskavá, umí vytvořit přátelskou a radostnou atmosféru a v neposlední řadě má velký smysl pro humor, koření víry.
Sestra Eva Kratochvílová je také dlouholetá presbyterka sboru a další z jeho pilířů. Pravidelně se účastní všeho, co se ve sboru děje, včetně organizačního zajištění. Více než 15 let vede velice pečlivě sborové účetnictví. A má na starosti všechno, co s financemi našeho sboru souvisí.
Bratr Jaroslav Loukota, již řadu let presbyter, opět patří mezi nepřehlédnutelné postavy našeho sboru. Jako laik vedl mnoho bohoslužebných shromáždění, když zastupoval faráře. Především se ale jako zručný zámečník staral o sborovou budovu, mnohé věci sám opravil nebo vyrobil. Koncem osmdesátých let se také podílel na rekonstrukci sborového domu. Desítky, spíše stovky hodin pak strávil při různých sborových brigádách, které sám organizoval.
Ale to nejpodstatnější, co se týká všech tří našich členů: Jsou to lidé, kteří žijí svůj život s Pánem Bohem, on je pro ně v životě skutečně na prvním místě. Jsou mu věrní a mají rádi svou církev i náš novojičínský sbor. Ten považují za svůj duchovní domov.