(ČB 6/2015) Hana Librová, bioložka a socioložka
O tom nepochybuji. Nebo: Jen si představme, že od roku 1970 do roku 2014 ubylo na planetě podle sdělení World Wide Fund for Nature 52 % obratlovců (ne druhů, ale jedinců)! Nefandíme si, když si s odvoláním na Písmo myslíme, že Hospodin má větší zalíbení v člověku než ve svém velkolepém díle? Neklepne nás Stvořitel přes prsty? Nebo se to už děje?

Jiří Schneider, nově zvolený člen synodní rady
Co my vůbec víme o Božím stvořitelském plánu? Na počátku Bible stojí, že člověk má v Boží zahradě hospodařit, nemá přírodu uctívat ani si sám hrát na Boha. Jsem přesvědčen, že řada objevů genetiky je odpovědnou správou stvoření. Ale také se bojím, že člověk podléhá pokušení třídit lidi „jak brambory“ a děsím se, kdyby to dělal s pomocí genetiky.

Aleš Opatrný, katolický kněz a učitel na Katolické teologické fakultě UK
Solidní odpověď je na traktát, ne-li na monografii. Jestliže něco trvale v přírodě měníme, zásah to je. Ovšem to, že je člověk uschopněn poznávat, vynalézat a měnit, tedy být i genetickým manipulátorem, patří také do Božího plánu – člověk není pouhý „konzument stvoření“. Zásadní otázkou je, zda je zásah dobrý (dovolený) nebo špatný (nedovolený)? Tak vnímám jádro otázky. K jejímu zodpovězení je třeba začít dalším tázáním: Co se mění? Proč se to mění? Dodejme ještě, že jako křesťané budeme vnímat zvláštní postavení člověka v celém stvoření, takže rozlišíme problém genetické manipulace u kukuřice a u člověka. S dodatkem, že toho u člověka i tak měníme velmi mnoho (prenatální operace, transplantace, transfůze, atd.).

Anna Lavická, farářka
Mám za to, že Bůh si do svého stvořitelského řádu zasahovat asi nedá. Zato lidé si genetickými manipulacemi do života svého i do života přírody zasahují až dost, a nejsem si jista, že je jim (nám) to vždy k dobrému.

Jiří Nečas, přírodovědec a ekolog
Člověku byla svěřena ve stvoření aktivní role. Dotváří krajinu, staví často hodně mohutné stavby (např. přehrady) a jeho činnost se týká i mikroskopické úrovně; pracuje se subatomárními částicemi a pracuje i s geny. Klasické šlechtění rostlin či dobytka je vlastně také genovou manipulací, byť hodně starou. Život bez hospodářských zvířat a kulturních plodin si neumíme představit. Boží stvořitelský plán je otevřen; lidská svobodná vůle v něm má prostor. Jde o to, aby ji člověk užíval mravně a uvážlivě, aby přírodu dobře poznával a vždy přemýšlel o možných důsledcích své činnosti na celé stvoření. Na položenou otázku neodpovím jednoznačně ani ano ani ne, nicméně mě hned napadá otázka analogická: Zasahuje do Božího stvořitelského plánu současné více méně nekontrolované spalování fosilních paliv?

Vladimír Zikmund, nově zvolený synodní kurátor
Myslím si, že člověk zasahuje Bohu do jeho stvořitelského plánu téměř ihned od svého stvoření. Docela se obávám negativních dopadů na zdraví u genetických úprav všeho, co je určeno ke konzumaci. Ne možná na naše, ale na zdraví dalších generací, které přijdou po nás. Ale třeba se mýlím. Třeba to všechno do jeho plánu zapadá. Třeba je důležitější nasytit rostoucí počet lidí na zemi a my to jiným způsobem nedokážeme.

Lydie Roskovcová, někdejší synodní kurátorka
Osobně se domnívám, že na Boží záměry a jeho dílo lidská ruka nedosáhne. Lidé dostali od Boha nesmírný prostor k poznání – jeho meze nikdo nedokáže určit. Tento prostor také po celou dějinnou dobu bohatě využívají. Plody tohoto poznání okoušíme a těšíme se z nich. Ve všech etapách dějin však lidé dokážou své schopnosti užívat i k plýtvání, ničení a zmaru, a tak obrací dobré dary Boží proti sobě samým. K tomu bychom my jako křesťané měli říci rozhodné ne. Genetický výzkum přináší nové možnosti pomoci tam, kde jiné způsoby selhávají. Jeho možné zneužití je ovšem vážným ohrožením, patrně vážnějším, než si dokážeme představit.

Jana Slámová, bývalá ředitelka střední školy
Těžko se mi to posuzuje, protože nejsem svými vědomostmi v oboru současné genetiky dost kompetentní. Neznám tudíž negativní důsledky např. na zdraví lidstva, které je celoročně vábeno k nákupu skvěle vypadajících plodů, vypěstovaných pod ochranou folií ve vzdálených oblastech a převáženo stovky kilometrů, aby se ukonejšily chutě nenasytných Evropanů. Zároveň mi tane na mysli, že kdyby se využily výsledky genetických výzkumů např. k možnosti pěstování potravinových plodin i v nehostinných zemích, kde panuje hlad, a tam by se tím řešily pracovní příležitosti pro domorodce i hladomor, že by k tomu Pán Bůh dal své požehnání…

DaZ, kresba Petra Fischerová