(ČB 9/2014)
Tomáš Trusina, farář a nakladatel
Momentálně mi nejčastěji vytane:„Pachole, našlo jsi něco? Tak to zahoď, to bude jedovatý.“
Pavol Bargár, doktorand ETF
Už od školských liet mi je blízka Erbenova báseň Vodník, ktorá sa na základných i stredných školách na Slovensku preberá ako jeden z príkladov českej literatúry 19. storočia. Blízke sú mi na nej najmä rozprávkový námet, prvok tajomnosti, takpovediac hustnúca atmosféra a v neposlednom rade i krásna zvukomalebnosť jazyka. Posledná strofa básne („Vyvalily se vlny zdola / roztáhnuly se v širá kola; / a na topole podle skal / zelený mužík zatleskal.“) sa na slovenských školách uvádza ako typický príklad zvukomaľby.
Iva Benešová, někdejší tisková mluvčí
Z Kytice, sbírky balad s vážnými až tragickými náměty, je to asi báseň Štědrý den pro svou závěrečnou sloku: „Však lépe v mylné naději sníti, před sebou čirou temnotu, nežli budoucnost odhaliti, strašlivou poznati jistotu!“
Eliška Baťová, hudebnice
Svatební košile. Kvůli zajímavému divadelnímu (Semafor) i filmovému zpracování. Je mi také sympatická palčivou milostnou touhou oné dívky, stejně jako její zbožností – a dobrým koncem. Je plná dynamiky, nejen kvůli nečekaně rychlým skokům umrlcovým.
Mirek Cejnar, správce Sola Fide
Jednoznačně Polednice. Protože jsem se ji v šesté třídě za trest musel naučit nazpamět. Do dneška z ní s oblibou cituji.
Sixtus Bolom-Kotari, historik umění
Z mého pohledu je inspirativní celá Erbenova osobnost, přirozeně spojující umělce a vědce. Jeho básně, pohádky, odborné texty i edice historických pramenů hovoří stejným jazykem – podávají klíč ke starému světu, kam se můžeme ukrýt. Jejich autor se však neschovává. Ovlivněn prožitkem minulosti, přebírá aktivním společenským a politickým působením odpovědnost za svět, ve kterém žije.
Dušan Ehmig, kazatel
Vybavuji si sbírku balad Kytice. Přiznám se, že mě některé dost děsily. Tvorba Erbenova mi nikdy zvlášť nepřirostla k srdci, a proto také zůstala mnou téměř nepochopena. Až když jsem měl možnost vidět filmové zpracování sedmi balad, uvědomil jsem si, že se jedná o dílo pozoruhodné. Nepůsobilo už tak děsivě. Kytice režiséra Juraje Jakubiska je asi nejlepší film české kinematografie podle básnické předlohy.
DaZ
grafiky Jiřího Neuwirta „Kytice“