Český bratr 5/2013.

Lamasiel Gutierrez Romerová je kubánská disidentka – novinářka, která už dva roky žije v České republice. Na Kubě byla i vězněná a před dvěma lety odešla se synem nejprve do Španělska a odtud do Čech, kde jí byl nabídnut azyl. Letos 20. března se zúčastnila Dne pro Kubu v Olomouci a své dojmy mimo jiné popsala i ve svém blogu, kterým přibližuje naše dvě země a snaží se povzbuzovat své přátele a kolegy disidenty na Kubě.

Jaké byly první dny v Praze a jak jste si na Prahu se synem zvykali?
Bylo to velmi těžké, protože jsme předtím nikdy Kubu neopustili. Šli jsme do jiného jazykového prostředí a věděla jsem, že jako novinářka tady budu práci shánět těžko.

Jaké je církevní prostředí na Kubě?
Na Kubě je mnoho církevních denominací, evangelíci, katolíci. Významné jsou i náboženské skupiny, ve kterých se mísí křesťanské a africké vlivy.

Je někdo z vašich příbuzných aktivní v nějaké církvi na Kubě?
Ano, maminka chodí do Iglesia de Dios, což je evangelická církev. Brávala mě tam jako dítě, ale později jsem byla hodně vytížená svou aktivitou v politice a do církve jsem neměla čas chodit.

Co potřebují církve na Kubě?
Nejvíc chybí například literatura. Obecně jsou to pak léky, kterých se na Kubě nedostává, a lidé, kteří nemají příbuzné v zahraničí, se k nim jinak nedostanou. Chudí, a to nejen věřící, přicházejí hledat pomoc do kostelů a církví. Církve jsou ta správná místa, odkud může být pomoc distribuována.

Zúčastnila jste se Dne pro Kubu v Olomouci, jak na vás působil?
Moc se mi den pro Kubu líbil, protože jsem viděla hodně solidarity s mou zemí. Líbila se mi symbolika průvodu, který připomněl Dámy v bílém, protože i já jsem s nimi po svém uvěznění na Kubě spolupracovala. (pozn. red. jedná se o příbuzné vězněných Kubánců, které si navzájem pomáhají a scházejí se, aby protestovaly proti kubánskému režimu). Je to silná skupina, která je na Kubě perzekuovaná a myslím, že je podobné akce mohou posílit.

Napsala jste o našem dni pro Kubu ve svém blogu Cuba Praga, mohou si Kubánci tento článek přečíst?
Internet na Kubě rozšířený není, ale jsou místa, třeba právě kostely nebo ambasády, kde se disidenti mohou na internet připojit a číst můj blog, ale většina se k takovým textům nedostane.

Chcete se na Kubu vrátit?
Moc ráda bych se na Kubu vrátila, mám tam rodinu a chybí mi, ale komunistický režim na Kubě mě deportoval a tím i zbavil občanství.

Co vám v Praze chybí nejvíc?
Na prvním místě je to rodina, ale chybí mi třeba kubánské jídlo nebo pláž.

A co vám naopak přirostlo v Čechách k srdci?
Moc se mi líbí vaše města, Praha je nádherná. Líbí se mi ulice, obchody, ve kterých je spousta věcí, které na Kubě nejsou, jako mýdlo, olej nebo cukr. A vše je laciné.
Jen malá poznámka, během našeho rozvoru Lamasiel vypila šálek čaje, do kterého si dala skoro celou cukřenku. Zarazilo mne, že zrovna cukr může být nedostatkovým zbožím ve třtinovém ráji na Kubě. Možná i nad tím bychom se měli zamyslet, až si budeme dávat Cuba libre.

Šárka Schmarczová (foto: Irena Vězdeňská)