Český bratr 2/2013.
František Šubert, ředitel vesnické školy
Snad to, že mohu být před dětmi sám sebou. Jelikož je to práce s dětmi, je to dobrá možnost seberealizace. A jako třetí klad této práce vidím to, že děti mají dost energie, aby ji dodávaly i mně, na rozdíl od dospělých, kteří ji většinou z člověka vysávají.
Pavla Bělíková, učitelka druhého stupně základní školy
Ten pocit, když vidím, že děti látku pochopily a že to k něčemu bylo. To je jako, když se ve tmě najednou rozsvítí.
Jarmila Borecká, učitelka střední školy řemeslné
Na práci učitelky mám ráda neustálý kontakt se světem mladé generace, těší mne, když se mi po letech přihlásí bývalí žáci a vzpomínají v dobrém. Líbí se mi, když se daří vyučovat s humorem a dobrou náladou. Také se mi na kantorském povolání líbí, že i učitel se pořád musí učit a tím pádem objevuje nové poznatky.
Eva Ježíková, učitelka základní umělecké školy
Jsem sbormistryně dětských pěveckých sborů. Na své práci mám ráda, že společně tvoříme něco, co nakonec dělá radost nám všem.
Tereza Hosová, asistentka pedagoga u dívky s Aspergerovým syndromem
Smysluplnost; možnost pomáhat a podporovat tam, kde je to skutečně potřeba, a o to větší radost ze společných úspěchů; a hlavně radost ze zjištění, kolik mě toho vlastně naučila Martička.
Edita Woideová, ředitelka vesnické malotřídky
Co mě první napadne? – téměř každodenně rozzářené dětské oči, které mi už při ranním pozdravu hlásají – jsme tu rádi, je nám tu dobře a chceme všechno vědět. Ne každé dítě má shůry dáno, nevyrůstají ve stejných podmínkách, ale u nás ve škole tyto rozdíly děti neřeší. Ony vědí, kdo umí a kdo ne. Vzájemně si pomáhají, nevysmívají se jeden druhému, nezlobí, neperou se a já je za to chválím. Nahlas a často. Nikdy toho nezneužívají. Mám radost, stejnou jako oni, když se jim něco povede, když mohu rozdat jedničky nebo chválit. Tak tohle a nejen to mám na své práci opravdu ráda, jsem za to vděčná a mohu s klidem říci, že mě moje práce naplňuje a baví.
Jitka Jarošová, ředitelka vyšší odborné školy, učitelka matematiky
Učím matematiku – předmět, který dnes většina žáků nesnáší nebo z něho má posvátnou hrůzu. Souhlasím s názory, že žáci přicházejí na střední školy stále hůř připraveni. Věřím výsledkům mezinárodního výzkumu, že čeští žáci nechodí do školy rádi. Přesto však jsem ráda učitelkou a baví mě to. Těší mě vidět ve tváři studentů, že něco nového pochopili a mají z toho radost, a slyšet od nich, že je to všechno vlastně tak jednoduché. Baví mě přemýšlet neustále nad tím, jak něco vyjádřit a vysvětlit. S radostí bojuji s mýtem, že matematika je strašák, a přesvědčuji i ty nejzatvrzelejší žáky, že lze se ji opravdu naučit.
DaZ