(ČB 4/2021) Přinášíme rozhovor s Janem Matějkou, předsedou správní rady Nadačního fondu Věřy Třebické-Řivnáčové.
POSLECHNĚTE SI ČLÁNEK
Jak takový nadační fond vznikne?
To se sejdou… ano, je to jako v té anekdotě, ale potkala se paní Věra Třebická-Řivnáčová s právníkem a bývalým dlouholetým kurátorem naší církve Pavlem Šimkem a posléze i s prof. Jakubem Trojanem. Paní baronka měla úžasnou myšlenku, že majetek získaný v restituci předá nějaké instituci, aby podporovala nadané studenty a různé obecně prospěšné aktivity. Dohodli se a vznikl nadační fond, jehož zakladateli byli tehdejší synodní senior Pavel Smetana, děkan ETF UK prof. Petr Pokorný a paní Věra Třebická-Řivnáčová. Ta vložila do fondu majetek a restituční nároky v hodnotě několika desítek milionů korun.
Co vlastně nadační fond je?
Jedná se o veřejně prospěšnou organizaci, která majetek v ní shromážděný, tedy primárně výnosy z něj, rozděluje žadatelům formou darů – nadačních příspěvků. V našem případě se jedná o podporu studentů ETF, dále různých projektů a aktivit církve i fakulty, případně dalších neziskových organizací a o podporu seniorů (zejména formou podpory zařízení, ve kterých žijí). V průběhu existence fondu jsme tak rozdělili téměř 20 mil. Kč. Fond řídí správní rada s pečlivým dohledem dozorčí rady.
Nadační fond je uzavřen, nebo jej lze doplňovat dalšími zdroji?
Rádi bychom upozornili, že fond není jen instituce rozdávající, ale též přijímající. Je možné mu odkázat majetek, vložit do něj dědictví nebo poskytnout jiný dar, ať už peněžní, či nepeněžní. O veškeré prostředky je postaráno a rozdělování žadatelům probíhá na základě určitého soupeření a jsou podpořeny pouze kvalitní záměry, naplňující smysl a účel fondu.
Když se vrátíme nazpět – jak jste začínali?
Prvním vkladem do fondu byly lesy, rybníky a pole na Klatovsku a polnosti pod Orlickými horami. A mnohamilionový nárok na restituční náhrady. Vzpomínám si na dobu před dvaceti lety, jak jsem (zpočátku i s doktorem Šimkem) objížděl pracoviště Pozemkového fondu a snažil se získat za nároky zemědělskou půdu. Tehdy nefungoval katastr nemovitostí na internetu a občas to byla slepá střelba. Jindy se podařilo získat zajímavé pozemky, třeba v sousedství zámecké zahrady v Českém Krumlově. Drtivou většinu nároků se nám podařilo uplatnit, zbytek byl vyplacen hotově. Postupně jsme se zbavili dvou nepoužitel
ných opuštěných statků, rybníků, lesů (ještě před orkánem Kyrill) a také polí na Ústeckoorlicku. Místo nich jsme pořídili dva nájemní domy v Českých Budějovicích a desítky hektarů zemědělské půdy (nyní více než 300 ha).
Majetek je tedy zhodnocován?
Ano, snažíme se jej aktivně spravovat, není jen někde pasivně uložen. Nevhodné a nepotřebné pozemky prodáváme
a nakupujeme jiné, podařilo se pár pozemků prodat i jako stavební, pracujeme s pachtýři a postupně přecházíme od velkých zemědělských podniků spíše k soukromníkům, kteří se o půdu lépe starají, a přitom platí slušné pachtovné. Také nájemní domy mají svou pečlivou správkyni, s níž je smlouva uzavřena na principech podílu na zisku. Práce je to náročná, ale přináší očekávané zisky, které je možné dále distribuovat.
Čím pro mě jako jednotlivce fond může být?
Pokud jste student ETF UK, pak vás Nadační fond Věry Třebické-Řivnáčové může vybavit například prostředky na studijní cestu, pokud pracujete pro církev či navázanou neziskovku a máte nápad, přihlaste se v lednu se svojí žádostí o nadační příspěvek, pokud máte zbytný majetek, který byste chtěli využít pro správný účel, věnujte nám jej a my se o zbytek postaráme.
připravili Adéla Rozbořilová a Jan Matějka