(ČB 10/2020) Buďte věrní až do smrti, čteme v překladu Bible, zvaném Slovo na cestu. Když ta slova vytrhneme z kontextu dopisu křesťanům ve Smyrně, jak je čteme ve druhé kapitole knihy Zjevení Janova, zatmí se nám před očima. Takový nesplnitelný příkaz. Věrni ve vztazích manželských, partnerských, přátelských, věrni své vlasti, věrni odkazu předků, svému klubu, věrni svému poslání, povolání, hodnotám… až do smrti. Známe se přece. Křehcí, zranitelní, slabí, takoví přece jsme, připusťme si to pravdivě. Nechceme tu významnou hodnotu v žádné oblasti a žádném ohledu porušit, a ejhle, náhle propad. Sevřeme nyní ten vějíř objektů věrnosti k jednomu jedinému, z něhož vychází a do něhož ústí ta úvodní slova: Buďte až do smrti věrni Bohu. Nedejte se ničím zviklat. Připravte se na mnohé tlaky, nic nepodceňujte. Nebude to lehké. Ten, kdo vám to říká, dobře ví, co říká. A kdože to tedy mluví?

Ten, „který je první a poslední, který zemřel a ožil“. Jakési šifry pro Krista. Ten, který je člověku stále nablízku, který nabízí ukotvení, směr i cíl života. Který se pro člověka obětoval, pro jeho záchranu nesl bolest, ponižování, utrpení až na kříž. Ale pro povzbuzení, pro život beze strachu, pro život nový byl vzkříšen, přemohl smrt, otevřel cestu k novému životu. Jako je živý Kristus, budeš živ i ty, křesťane smyrenský, neboj se. Budeš živ i ty, křesťane, člověče, který čteš tyto řádky. Neboj se ničeho. Promlouvá k tobě Ježíš.

Neboj se, to patří k víře. Kdo zůstává Bohu věrný, kdo Bohu důvěřuje, ten se nemusí bát. Přijde utrpení, pronásledování. Nebojte se, nebudete sami. Vzkříšený Pán bude s vámi. Jasně to vyjadřuje žalmista ve 27. žalmu: „Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?“ Zkoušky budou mnohé, ale vy se nebojte. Ponese vás v nich vaše věrnost. Spolehnutí na to, že vás Bůh v ničem neopustí.

Byl důvod k tomu se tehdy ve Smyrně těžkých zkoušek obávat. Z dostupných zdrojů lze usuzovat, že Smyrna byla město, překypující bohatstvím. Město moderní. Bohatství a krása. Kvetla tam komerce, hodnota člověka byla měřena tloušťkou peněženky. Preferovaná síla a krása a bohatství. Zaměření na výkon. Také správná politická orientace. Věrný spojenec Říma. Chrám k poctě císaře Tiberia. A uprostřed takového prostředí skupina křesťanů. Silná kolonie Židů zde žila a nikterak křesťanům jejich život neusnadňovala. Už sami tyto skutečnosti jsou pro křesťany velkým tlakem, velkou zkouškou. Přizpůsobit se? Podlehnout trendům tamního života? Upozadit Boha na druhé, páté nebo další místo? Nechat se ohlupovat mocnými a poklonkovat jim? Touhou po úspěchu, bohatství, moci přijít o svoji svobodu? Přestat svobodně myslet a svobodně věřit a jen plnit vůli mocných? Nechat se korumpovat těmi, kteří touží po ještě větší moci a ještě větším bohatství? To vše lze nazvat slovy biblického textu „prací pro satana“. Nebojte se toho a nepodléhejte tomu. Nelze nemyslet na naši současnost. Víru v Boha, lásku a selský rozum, to potřebuje člověk dnes.

„Buďte věrni až do smrti a dám vám věčný život – cenu vítězů.“ Až za horizont tohoto života přivede člověka věrnost Bohu. Kdo zůstane Bohu věrný za všech okolností, kdo neposune svůj žebříček hodnot pod tlakem mocných a bohatých a úspěšných, kdo zachová věrnost, bude korunován vítězem. Tak jako byli v antickém světě vavřínovými věnci korunováni vítězové sportovních her, tak budou korunováni ti, kteří zůstanou věrni Kristu. Ovšem s tím rozdílem, že Kristem nasazená koruna vítěze neuvadne jako onen sportovní věnec. Naopak, jako symbol nového života stane se klíčem do Božího království.

A zatmění před očima mizí, probleskují paprsky světla. Hle, věrnost Bohu přináší naději, a oči, pod těmi paprsky mokré, sdělují niternou úlevu a radost.

A zatmění před očima mizí, probleskují paprsky světla. Hle, věrnost Bohu přináší naději, a oči, pod těmi paprsky mokré, sdělují niternou úlevu a radost.

Miroslav Erdinger