(ČB 10/2020) V pátek 18. 9. se v Komunitním centru Matky Terezy v Praze-Hájích konalo 2. zasedání 35. synodu Českobratrské církve evangelické. Původní, květnový termín byl z důvodu koronavirové krize zrušen, epidemiologická opatření ovšem ovlivnila i konání synodu v náhradním termínu. Synodálové měli povinnost mít po celou dobu jednání nasazenou ochranu dýchacích cest, v hlavním sále bylo zakázáno konzumovat jídlo i nápoje. Synodu se účastnilo 72 z celkového počtu 74 delegátů.

Po zahájení a procedurálních záležitostech proběhlo seznámení s hlasovacím zařízením, které velmi urychlilo následující volby. V doplňovací volbě do církevní pastýřské rady – náhradníci z řad laiků, byli zvoleni: Pavel Balusek (FS Zlín) a Dana Piknová (FS Brno II). V doplňovací volbě do oblastní pastýřské rady I byl jako náhradník s právnickým vzděláním zvolen Jakub Drápal (FS Praha-Braník).

Jako revizoři hospodaření povšechného sboru byli zvoleni: Jiří Groll, Jakub Šilar, Tomáš Vostřák a Pavla Svobodová. Jako náhradníci byli zvoleni Martin Svatoš, Miriam Kalhousová, Jan Mašek a Vratislav Jonáš Kubínek. Členem Investičního fondu byl zvolen Daniel Fojtů, náhradníkem pak Tomáš Vostřák.

Delegáti Leuenberského synodu a celocírkevní farář pro menšiny

Ve volbě delegátů Leuenberského synodu byli zvoleni kazatelé Jana Hofmanová a Jiří Šamšula, jako náhradník pak Radmila Včelná. Laickými delegáty byli zvoleni Aleš Zapletal a Daniela Hamrová, jako náhradník Adéla Rozbořilová.

Jako celocírkevní kazatel pro humanitární aktivity, menšiny a lidi sociálně vyloučené byl zvolen farář Mikuláš Vymětal, který bude v období 2020–2023 pracovat na plný úvazek.

Vedoucí tajemník ÚCK Jaromír Plíšek podal v rámci rozpravy o předložených zprávách dva urgentní návrhy, týkající se rekonstrukce ubytovacích prostor v přední budově Husova domu v Jungmannově ulici v Praze. Vzhledem k tomu, že plánovanou rekonstrukci v režii nového nájemce přerušila koronavirová krize, ústřední církevní kancelář se rozhodla ujmout se rekonstrukce vlastními silami, a to včetně převzetí finanční odpovědnosti ve výši 15 mil. Kč. Prvním návrhem je usnesení synodu, které ukládá synodní radě předložit třetímu zasedání 35. synodu projekt rekonstrukce spolu s informací o aktuálním stavu jeho realizace. Druhý návrh praví, že synod uděluje synodní radě souhlas se sjednáním úvěru na financování rekonstrukce. Synod oba návrhy schválil.

V rámci rozpravy proběhla větší diskuse o příloze ke zprávě SEM, ve které byla podána informace o aktivitách SEM – Přátelé Herlíkovic na opravě chalupy Kunzárna. Právní komise synodu doporučila, aby k obsahu přílohy podala synodní rada informaci a komise navrhuje přílohu nepřijmout. Informaci podal Vladimír Zikmund. Vysvětluje záměr synodní rady rekonstruovat Kunzárnu jako součást celého areálu Horského domova, současně se nebrání spolupracovat s SEM – PH za podmínek vzájemného respektu. Jiří Bureš vyzdvihl úsilí Jana Kirschnera, předsedy pobočného spolku Přátelé Herlíkovic, kterému se podařilo sehnat velké množství peněz na opravu horské chalupy Kunzárny a zasloužil se o mnoho dobré odvedené práce i na opravách dalších budov, např. herlíkovického kostela. Na základě návrhu Jiřího Bureše synod schválil poděkování Janu Kirschnerovi i celému spolku SEM Přátelé Herlíkovic za jejich dobrovolnickou práci na rekonstrukci budov v Herlíkovicích.

V rozpravě o hospodářských věcech se hovořilo zejména o předpokládané výši odvodů do Personálního fondu do r. 2030. V některých příspěvcích se zmiňuje nereálnost navržených čísel. Zazněl názor, že navržená výše odvodů by byla v budoucnosti likvidační pro velký počet sborů a znamenala by propuštění mnoha farářů. Byl podán také návrh, aby bylo přijato opatření, zohledňující zhoršení ekonomické situace vlivem koronavirové krize, a aby synodní rada do listopadu předložila nový návrh rozpočtu na rok 2021 s výhledem na tři roky. Návrh odvodů do PF měl ale i své zastánce. Jiří Bureš upozornil na trend vzrůstající výše vybraného saláru a dodal, že církev má v tomto ohledu velký potenciál. Vyjádřil podporu synodní radě s kampaní „5 % a hlavu vzhůru“. Právník ústřední církevní kanceláře Adam Csukás upozornil na existenci strategického plánu církve, který ukládá synodní radě přijímat i nová opatření pro zjednodušení provozu církve. Člen synodní rady Jiří Schneider připomněl blížící se konec finanční pomoci státu i fakt, že poté, co vyplácení finančních náhrad skončí, bude mít církev „omezený manévrovací prostor“. Byl přijat pozměňovací návrh hospodářské komise na odstranění tolerancí u indikativní výše odvodů pro třetí až pátý rok. Nakonec byl návrh metodiky pro stanovení výše odvodů do PF a navržené částky na následující dva roky, indikativní hodnoty na další tři roky a ilustrativní výhled odvodů na následujících pět roků jako celek schválen. Rovněž byl schválen předložený systém financování povšechného sboru.

Jako další bod se projednávalo rozšíření rámce působení Nadačního fondu Evangelické dílo, které bylo v hlasování schváleno. Naopak neprošel návrh na zmrazení výše celocírkevních repartic. Byla schválena výše celocírkevních repartic pro r. 2021 ve výši 8 milionů Kč.
Synod také schválil prodej pozemku ve Vinoři a možnost prodeje pozemku v Praze-Modřanech, pokud se na pozemku nepodaří realizovat stavbu nové budovy Evangelické akademie.

Synod schválil sloučení FS v Kovánci s FS ČCE v Mladé Boleslavi k 1. 1. 2021, a to v souladu s dohodou o sloučení, schválenou konventem Poděbradského seniorátu. Podobně bylo schváleno sloučení FS v Duchcově s FS v Teplicích, a to od 1. 10. 2020 v souladu s usnesením konventu Ústeckého seniorátu. Rozhodnuto bylo také o sloučení sborů v Chvaleticích a v Přelouči, nejpozději k 1. 1. 2022.

Synod projednával přípravu rozhovoru a stanovisko ČCE k otázce manželství dvou lidí stejného pohlaví. Byl slyšet názor, že podle Písma je manželství pouze pro muže a ženu, schválením manželství pro lesby a gaye by byla „otevřena Pandořina skříňka“. Synodní senior upřesnil, že komise nebyla ustanovena proto, aby zvrátila přístup církve na jednu či druhou stranu, ale aby ukázala, že tuto otázku bere církev vážně a učíme se o ní mluvit bez předsudků. V hlasování byl návrh většinou přítomných přijat.

Nový zpěvník i podoba modlitby Páně

Pavel Hanych, manažer projektu přípravy nového evangelického zpěvníku, informoval o aktuálním stavu a výhledu prací. Podle jeho zprávy je aktuálně zpracováno více než 700 písní, pokročily i práce na varhanních a kytarových doprovodech. Náročnou oblastí je otázka autorských práv. Zpěvník by měl být vydán do konce roku 2021. Počítá se i s elektronickou verzí (kytarové doprovody, chorálník) a mobilní aplikací.

Synod se také zabýval otázkou modlitby Páně. Nově by kromě znění, schváleného jedním z předchozích synodů, mělo být do nového zpěvníku zahrnuto i dříve navržené ekumenické znění modlitby Otčenáš. Tento návrh byl schválen.

Projednávaly se také nové liturgické formuláře. V rozpravě promluvil nejdříve David Balcar. Podle jeho slov se na liturgických formulářích udělala spousta práce a mrzelo by ho, kdyby toto úsilí nyní přišlo vniveč. Daniel Ženatý popsal genezi nových formulářů. Chápe je jako doplňky k nové agendě, která se schvaluje po částech, tak jak je obnovována. Hlasováním byly přijaty všechny formuláře (I–III) stejně jako možnost zapracovat podněty a připomínky do textu formulářů. Kromě toho byl také schválen formulář pro instalaci a vyslání učitele teologie.

Hlasování o vydání audionosiče s varhanním doprovodem písní z EZ předešla poněkud kuriózní situace: Jak potvrdil Martin Balcar, databáze varhanních doprovodů již existuje, aktuálně je v ní přes 220 písní. Nahrál je bez nároku na honorář Pavel Klinecký a jsou volně přístupné na soundcloudu ČCE (Ecirkev).

Synodní senior Daniel Ženatý připomněl, že právě z místa konání tohoto synodu, Komunitního centra Matky Terezy v Praze-Hájích, proběhly televizní přenosy bohoslužeb v nouzovém stavu, v němž byla ČR na jaře letošního roku. Jedna z bohoslužeb byla v režii ČCE a vedl ji právě Daniel Ženatý. Poděkoval proto bratrům a sestrám z římskokatolické církve za jejich vstřícnost a pohostinnost.

Synod pověřil synodní radu, aby zahájila změny církevního zřízení tak, že by v případě mimořádných událostí bylo možné ustavit mimořádný orgán, který by nahradil jedno jednání synodu se stejnými pravomocemi (vyjma volby SR).

Závěr synodu ovládla debata o Bratrské škole

V závěru programu synodu přichází na řadu odložená zpráva Evangelické akademie. Předseda synodu Jiří Gruber přečetl dopis manželů Slačálkových, který vyznívá k Bratrské škole i přístupu synodní rady velmi kriticky. Poukazuje na nevhodné chování paní ředitelky, vyhrocenou situaci ve škole a odchod řady pedagogů i dětí. V rozpravě se ozvalo několik znepokojených synodálů, kteří žádali vysvětlení. To podal Jiří Schneider, který zrekapituloval kroky, učiněné v této věci synodní radou. Setkání synodní rady s učitelkami bylo otevřené, nikoliv na pozvání, a uskutečnilo se již třetí den od momentu, kdy synodní rada obdržela petici rodičů. Synodní rada požádala psychologa Ivana Ryšavého, aby ve škole provedl krizovou intervenci. Mezitím Helena Wernischová oslovila Českou školní inspekci, která ji odkázala na Inspektorát práce. Podle toho je nutné, aby došlo k podání podnětu ze strany poškozených, k čemuž dosud nedošlo. Synodní rada také navrhuje novou volbu členů školské rady. S několika poznámkami vystoupil také Daniel Ženatý, který zdůraznil, že synodní rada brala konflikt velmi vážně a nic „nezametla pod koberec“. Helena Wernischová se ohradila vůči „dojmologiím“, které se pohybují online prostorem. Komentuje také právní stránku věci. Incident byl projednáván školskou radou a nebyl posouzen ani jako přestupek. Poznamenala, že ani ona ani synodní rada nezastírají pochybení ředitelky školy. Ve vztahu k článku Deníku N, který se situaci v Bratrské škole věnoval, probíhá trestněprávní řízení – ředitelka podala podnět na státní zastupitelství, v současnosti jej řeší policie. V hlasování pak synod zamítl zřízení samostatné komise a zprávu Evangelické akademie vzal na vědomí.

Příští zasedání synodu se uskuteční v roce 2021 ve Svitavách, jak bylo řádně schváleno. Rovněž bylo rozhodnuto o datu a místu čtvrtého zasedání 35. synodu v r. 2022 – bude se konat 19.–21. 5. 2022 v Praze.

Adéla Rozbořilová