(ČB 5/2020) Co mají společného počty s modlitbou? Zdá se, že téměř nic: při počítání si zřídka vzpomeneme na modlení a při modlení zase na počítání. Společné rysy však přesto nacházíme: obojí je jakési umění, obojí je naučitelné, k obojímu potřebujeme znalého učitele. V 90. žalmu čteme: „Nauč nás počítat naše dny“ a uprostřed Lukášova evangelia, na začátku 11. kapitoly: „Nauč nás modlit se.“ První z obou citátů je už modlitbou sám o sobě, uvedený žalm je tak dokonce přímo nadepsán. V druhém případě se jedná o prosbu určenou někomu, kdo se na pohled nijak neliší od ostatních, a přesto je oslovován jako Pán.

Poslechněte si článek:

Počítat se ve škole učíme od první třídy. Naši učitelé tuto znalost získali od svých předchůdců, jejichž nepřerušená řada sahá až do starověku. Velkými počtáři byli prý egyptští kněží. Mojžíš, jehož jméno čteme v záhlaví našeho žalmu, se s nimi podle všech dochovaných svědectví ve svém mládí musel setkávat. Stejně jako pozdější řečtí myslitelé si z Egypta odnesl otevřenost pro LOGOS, což se nejčastěji překládá jako slovo, ale k dalším a neméně závažným významům patří řád, rozum, smysl, a ovšem také číslo.

Od první chvíle, kdy jsme si dali dohromady dvě a dvě, k vrcholným výkonům abstraktní matematiky vede dlouhá cesta. Kdesi uprostřed leží naše každodenní počítání, které se ze všeho nejčastěji týká peněz. Někdo počítá daňové přiznání, jiný každou korunu, další své investice, rizika a příležitosti, zisky a ztráty. Předmětem propočtů bývá i dědictví: co mi možná spadne do klína, s kým se o to budu muset rozdělit a komu pak zanechám to, co jsem sám nestihl spotřebovat. Započítat i nepeněžní faktor, totiž předpokládanou délku dožití, je podle našeho žalmu znakem moudrosti. „Nauč nás počítat naše dny, abychom získali moudrost srdce.“

O vzájemné převoditelnosti mezi slovem a číslem nás může přesvědčit moderní výpočetní technika. Na počítači se dnes píše i kázání, také za tímto článkem se skrývají samé jedničky a nuly, a přece snad aspoň někomu dává trochu smysl. Výše jsme viděli, co všechno může znamenat LOGOS v klasickém řeckém myšlení, jehož pojmový aparát zdědili helenizovaní židé a s nimi i první křesťané.

LOGOS nás učí počítat a modlit se, abychom získali moudrost srdce. Patří tedy k modlitbě jakási vypočítavost? Jak se to vezme. Jestliže horizont naší vypočítavosti leží o něco dále než v úzkých hranicích naší bezprostřední materiální spotřeby, pak možná není hoden pokárání, nýbrž spíše pochvaly, a zasluhuje čestnějšího pojmenování: prozíravost.

Prozíravost potřebuje jednotlivec, domácnost, obec i celý obydlený svět. K rozumné správě je třeba umět správně počítat a správně se modlit. O prvním z těchto dvou umění jsme již pojednali; naučit se tomu druhému však může být složitější, jelikož naše kultura je do značné míry opustila a důvěryhodný učitel se stal nedostatkovým zbožím. Přesto to není nemožné. Vzorovou ukázku správné modlitby dnes najdeme snadno i na internetu, mezi těmi jedničkami a nulami. Stačí napsat do vyhledávače a spolu přeříkat první dvě slova: „Otče náš…“

Tomáš Adámek